Ahoj, setkala jsem se s pár otázkami z chemie, se kterými si nevím rady. Tak to sem dávám najednou.
1. Který z těchto roztoků má nejvyšší osmotický tlak:
a) 1M (NH4)2SO4
b) 1M NaCl
c) 1M Na3PO4
d) 1M MgCl2
tady moc nechápu, podle čeho se to určuje.
2. pH slabé zásady je 10. Kolikanásobně musím tuto zásadu zředit, aby výsledná hodnota pH byla 9?
a) 50 krát
b) 100 krát
c) 5 krát
d) 10 krát
3. Reakce CO + 2H2 → CH3OH probíhá endotermicky. Která z následujících změn způsobí posun rovnováhy doleva?
a) snížení tlaku
b) zvýšení teploty
c) zvýšení koncentrace výchozích látek
d) zvýšení tlaku
Správné odpovědi by měly být: 1c, 2b, 3a.
Moc děkuji za pomoc
Ahoj, zde přikládám A4 s vysvětlením k výše uvedeným příkladům z chemie
U příkladu číslo jedna je jen třeba dodat, že osmotický tlak roztoku závisí na počtu částic přítomných v roztoku, ne na jejich specifických vlastnostech. Každá rozpustná látka se v roztoku rozpadá na disociované ionty, které přispívají k celkovému osmotickému tlaku. Takže ta co se rozpadne na nejvíce iontů, má pak nejvyšší tlak.
U toho druhého příkladu (na papíru vlevo (promiň dělal jsem to mišmaš:D)) tak tam je třeba trochu matematických úvah a znalost vzorce pro výpočet pOH slabé zásady – v zásadě je třeba si uvědomit, že u slabé zásady nemohu pouze uvažovat 10× zmenšení jako u silných zásad, neboť výpočet je trochu složitější, kdyby se jednalo např. o KOH pak by výsledek odpovídal odpovědi d.
Ten třetí příklad je klasický příklad na Le-Chatelierův princip, proč tomu tak je jsem odůvodnil na papíře. Nicméně mě zmátlo, že pravděpodobně v tomto příkladu považují methanol za plynný, což je možné pokud se nacházíme v prostředí kde bylo dosaženo bodu varu. Jen je důležité že snížení/zvýšení tlaku má vliv na rovnováhu reakce pouze pokud jsou tam zúčastněny jenom plyny a pokud počet molů plynů nalevo a napravo se dohromady liší.
Snad to pomohlo, přeji krásný zbytek víkendu
Michal
Ahoj, dekuju za předchozí příklad, vysvětlení bylo skvělé. Narazil jsem ještě na dva podobné příklady. Je možné je vyřešit obdobným způsobem?
1) Jaká bude koncentrace hydroxoniových iontů H3O+ ve vodném roztoku kyseliny chlorné, jejíž koncentrace je 2x10^-2 M a hodnota disociační konstanty je Ka = 2x10^-6.
a)2,0x10^-8
b)4,0x10^-8
C)2,0x10^-4
d)4,0x10^-4
2) Jaké bude pH 0,01 M roztoku slabé jednosytné kyseliny s hodnotou kyselé disociační konstanty 0,0001?
a)2
B)3
c)4
d)5
Děkuji
Ahoj, potřeboval bych poradit s tímto příkladem:
Jaké je pH vodného roztoku tvořeného slabou kyselinou o Ka = 0,0001 a její konjugovanou solí? Poměr mezi molární koncentrací sůl/kyselina je 10.
a) 2
b) 3
C) 5
d) 4
Děkuji
Ahoj,
disociační konstanta kyseliny znamená, kolik molekul kyseliny v roztoku odštěpí své H+. Pokud bychom měli 10 000 molekul kyseliny, poze jedna z nich by své H+ odšťepila. Jinými slovy, Ka tady lze považovat za koncentraci H+. Z toho pak lze vypočítat pH (-log(0,0001) = 4. Pak do toho ale vstupuje ta konjugovaná sůl. Ta bude mít tendenci z roztoku vychytávat volné H+ a stabilizovat se tak ve formě nedisociované kyseliny. Jelikož je v roztoku této soli 10x více, než kyseliny samotné, klesne tak koncentrace H+ v roztoku také 10x. To znamená, že v rozoku už nebude 0,0001 M H+, ale bude tam pouze 0,00001 M H+. Z této hodnoty už můžeme spočítat konečné pH roztoku – tedy pH= -log(0,00001) = 5.
Doufám že to bylo srozumitelné.
Ahoj,
potřeboval bych poradit, podle čeho se rozhodovat u těchto příkladů.
Děkuji
Ahoj, s rozpustností je to obtížnější, protože neexistuje žádné jednoduché pravidlo – neznám žádný jednoduchý návod, který by z vzorce odvodil rozpustnost. U uhličitanů platí, že jsou nerozpustné , s výjimkou uhličitanů alkalických kovů (kromě solí lithia). Hydrogenuhličitany (v medicíně se jim říká bikarbonáty) naopak rozpustné jsou.
Sírany jsou obvykle dobře rozpustné, s výjimkou vápenatého a barnatého. Nerozpustnost síranu barnatého je v medicíně notoricky známá, barnaté ionty jsou totiž toxické, přesto se síran barnatý používá (tedy spíš používal hlavně v minulosti) jako kontrastní látka při rentgenování trávicího traktu. Díky jeho nerozpustnosti se barnaté ionty neuvolní a látka je proto bezpečná.
Zdraví Honza
Ahoj, mám dotaz ohledně příkladu na pH - Jaké je pH roztoku 0,00015 M HCl (správná odpověď je mezi 3 a 4).
Principu rozumím, vím, jak se dostat k -log 0,00015, jen nevím, jak dál pokračovat zpaměti bez kalkulačky.
Je na to nějaká pomůcka/pravidlo?
Díky moc za odpověď!
Klára
Ahoj, řešení máš správně, jde tedy jen o to, jak spočítat z hlavy -log(-0,00015).
Přesná hodnota zpaměti jednoduše spočítat nejde (nebo aspoň já žádný rychlý a jednoduchý způsob neznám), naši praprarodiče se kdysi učili počítat s logaritmickými tabulkami nebo logaritmickým pravítkem. To naštěstí ale není potřeba, protože přesnou hodnotu po nás v tomhle případě nikdo nechce. Stačí mi si vybrat dvě sousední mocniny desítky, ze kterých logaritmus spočítat zvládnu – v tomhle případě tedy 0,0001 (tj. 10-4) a 0,001 (tj 10-3). Potom vím, že naše hledané pH musí ležet mezi hodnotami -log(10-4) a -log(10-3), tedy mezi 3 a 4.
Matematická pozámka: Takto to funguje jenom tehdy, když vím, jaký má daná funkce průběh – a to u funkce y = -log(x) vím, ta funkce je na našem intervalu (od 10-4 do 10-3) spojitá a klesající.
V případě dalších dotazů se neváhej ozvat.
Zdraví Honza
Ahoj,
chtěl jsem se zeptat, proč není správně i odpověď C) ?
Děkuji
Ahoj, dobrá otázka a musím upřímně přiznat, že nevím. Určitě důležité je si uvědomit, že se jedná o jadernou reakci, ne chemickou-
Při jaderných reakcích vždycky platí zákon zachování náboje, zákon zachování hybnosti, zákon zachování počtu nukleonů, společný zákon zachování hmotnosti a energie.
Jádro vodíku a proton je totéž (na rodíl od atomu vodíku, který má i elektron), proto je odpověď C podle mě legitimní. Akorát je zvykem nukleony a elektrony zapisovat jako p, n, e. Lepší vysvětlení mě nenapadá.
Honza
Ahoj,
existuje u tohoto příkladu nějaké pravidlo či pomůcka nebo si to prostě musím pamatovat?
Díky
Ahoj,
tady by se to dalo brát asi tak, že H2 a CO2 jsou za běžných okolností plyny, jejichž molekuly jsou od sebe vždy vzájemně separovány. KCl a Na2SO4 jsou krystalické látky, jejichž molekuly se tak izolovaně přirozeně nevyskytují. Ve vodě pak tyto molekuly disociují na ionty, takže se v jistém slova smyslu rozpadají a přestávají existovat.
Ahoj:)) potřebovala bych prosím pomoci s tímto příkladem.
Děkuji
Tohle relativně jednoduchá záležitost 🙂 Stačí pouze hodnotu zadané hmotnostní koncentrace vydělit molární hmotností (M) NaClO = 74.5 g / mol – tím se získá hodnota koncentrace molární
c = n / V = m / VM = hmotnostní koncentrace / V = 10 / 74,5 = 0,134M = 134mM
Nasycený roztok NaCl obsahuje při 20°C 26,39g rozpuštěné soli ve 100g roztoku. Hmotnostní zlomek vody je...? (správná odpověď: 0,736)
Prosím o pomoc, díky :-) Míša
Kolik ml roztoku NaOH o pH = 11 je třeba k úplné neutralizaci 5 ml roztoku kyseliny sírové
o koncentraci 50 mmol/l?
a) 100 ml
b) 500 ml správně
c) 10 ml
d) 5 ml
Ahoj, moc prosím o pomoc!
Karel
Ahoj, řešení posílám na fotce. Pro přehlednost ho ještě step-by step popíšu:
Zdraví
Honza
Co jsou to lipoproteiny?
Lipoproteiny jsou heterogenní částice tvořené obalem fosfolipidů a cholesterolu, apoproteinem a jádrem tvořeným TAG a estery cholesterolu. Jejich funkcí je transport lipidů krví do všech míst organismu. Apoprotein tvoří strukturální i funční jednotku, která zajišťuje tvar LP a informaci o místě určení pro membránové receptory na buňkách cílových tkání. Dle velikosti, denzity (hustoty, daná poměrem apoproteinu vůči lipidům) a dílčí funkce je dělíme na chylomikra, VLDL, LDL, IDL, HDL.