Máš dotaz?

Ahoj domnívám se že správná odpověď tu není správně. Neboť při frekvenci dominantího fenotypu 0,01 (tzn. dominantní homozygoti + heterozygoti při úplné dominanci znaku) to znamená 1% určitě nemůže být frekvence dominantní alely v populaci 90%
Pakliže AA+Aa je 0,01 to znamená že aa (q^2) = 1 je 0,99 a tím pádem  q= odmocnině z 0,99 a p pak 1- q

Ahoj,

Jak správně píšeš jsou to vše nepolární aminokyseliny, které jsou ještě k tomu všechny ve skupině alifatických aminokyselin, kde u alifatických uhlovodíků typicky s rostoucím počtem uhliku se snižuje rozpustnost ve vodě, tady bych udělal podobnou analogii a to, že peptid obsahující větší množství pouze nepolarnich aminokyselin jednoduše nemá žádné funkční skupiny, které by jeho polaritu zvýšily a tudíž se nebude rozpouštět ve vodě.

Michal

Ahoj,

Velmi pravděpodobně jde o chybu tisku nebo nějakého šotka, neboť fáze v níž dochází k replikaci DNA je opravdu S fáze které předchází G1 fáze (případně přechod z latentního stadia G0 fáze) a po níž buňka vstupuje do G2 fáze. Všechny výše zmíněné fáze pak shrnuje pojem interfáze a předchází do konečnému dělení buňky na 2 dceřiné v M fázi neboli mitose.

Michal

Na otázku zatím nikdo neodpověděl.

Nejsem si jistý, jestli je ti jasné zadání.  Jedná se o klasickou situaci, kdy mám těleso na nakloněné rovině. Na to těleso působí tíhová síla, kterou je možné rozložit na dvě složky – na složku rovnoběžnou se směrem nakloněné roviny (F1) a na složku kolmou k nakloněné rovině (F2). Čili se nejedná o výpočet stran trojúhelníku, který tvoří nakloněnou rovinu. Koukni na obrázek, je to tam vyznačené i s úhly, snad to bude jasnější.

Zdraví Honza

Ahoj,

Pokud myslíš modelové testy, které jsou na webu tak správné odpovědi se ti zobrazí po testu.

V případě modelových otázek od jednotlivých fakult jsou většinou odpovědi na konci knihy, případně jsou zvýrazněny správné odpovědi velkým písmenem a špatné malým.

Hezký víkend, Michal

Ahoj, odpovědi jsou podle mě správně.
Je nutné myslet na to, že existují “subpopulace” T-lymfocytů, které jsou zodpovědné nejenom za buňkami zprostředkovanou imunitu – Tc lymfocyty (tzv. cytotoxické, neboli CD8 pozitivní), ale existuje také další velká skupina Th lymfocytů (tzv. helpers, pomocné lymfocyty, nebo také CD4 pozitivní lymfocyty). A právě CD4+ lymfocyty jsou takovým centrem imunitní odpovědi, existuje jich vícero druhů, produkují látky, které obecně nazýváme cytokiny a ty zprostředkovávají imunitu na spoustě frontách. Jednak Th1 lymfocyty které podporují buněčnou odpověď (stimulují makrofágy a Tc lymfocyty k cytotoxicitě – jednoduše, aby ničily vše neznámé) a to pomocí tzv. interferonu gamma a jiných cytokinů jako např. IL-10 (IL = interleukin).
Dále existují Th2 lymfocyty – helpers druhého typu, které zprostředkovávají protilátkovou odpověď např. produkcí tzv. IL-4 který stimuluje B-lymfocyty k tvorbě imunoglobulinů – protilátek (zde konkrétně IgE), dalším příkladem jejich působení je celková stimulace tvorby protilátek v B-lymfocytech.

Posledním příkladem, který by to mohl ujasnit je, že při napadení organismu virem HIV dojde časem k celkové imunodeficienci, způsobené extrémně malými koncentracemi pomocných (Th) T lymfocytů, jejichž CD4 receptor je tímto virem rozpoznáván a virus se zaměřuje na tyto buňky, při pokročilém stádiu a rozvinutí AIDS je pak vidět, že nefunguje ani protilátková ani buněčná odpověď

Snad to objasnilo problém, hezký den, Michal

Na otázku zatím nikdo neodpověděl.

Ahoj,
U otázky 336 je tomu skutečně tak. Ačkoliv není jasné, která alela během procesu genetického driftu vymizí, je poměrně jednoduché genový drift vymodelovat. Gamety jsou haploidní a tak splynutím 2 gamet vzniká diploidní zygota, pro daný lokus mající pouze dvě alely. Pakliže se procesem genového driftu náhodně bude předávat více například alela recesivní pro daný lokus (a vzniknou mi tak recesivní homozygoté) , je jasné, že v dalších generacích  budou tito recesivní homozygoté předávat pouze recesivní alelu. K tomu když bude docházet ke křížení například s heterozygoty, tak mohou vznikat pouze rec. homozygoti nebo heterozygoti. Pak probíhá-li drift dostatečně dlouho dochází k fixaci jedné z alel (v mém příkladě recesivní alely) a populace je tvořena pouze homozygoty jednoho typu, takže pro genový drift platí, že po dostatečně dlouhé době se mi v populaci (genový drift probíhá v populacích spíše menších!) ustanoví 1 alela a druhá alela je ztracena za daných podmínek, a tedy že jsou zde pouze homozygoté.

Co se týče otázky 341 pak ti musím dát za pravdu, že panmixie je opravdu stav, kdy dochází k náhodnému výběru partnerů při křížení, bez ohledu na inbreeding. Takže zde se obávám, že je chyba.

413. otázka mi taktéž připadá, že není správně. Co se týče autogamie a příbuzenských sňatků tak doopravdy dochází k zvyšování počtu homozygotů, nicméně autogamie – samooplození určitě nemohu srovnávat s příbuzenskými sňatky.  Jediný případ, kdy u savců může dojít k samooplození je pravý hermafroditismus vzniklý po dispermickém chimérismu (samice oplozena po dvojité ovulaci – má k dispozici 2 oocyty, oplozené 2 spermiemi, z nichž obě nesly odlišný gonozom (jedna X druhá Y). Následně dojde k fúzi těchto zygot. Pak by se možná dalo uvažovat o tomto srovnání, ale to je spíš příklad teoretický a tito jedinci XX/XY zde mezi námi opravdu často nechodí. Spíš to byl jen příklad jak by to mohlo být.

Snad byly tvé otázky zodpovězeny, díky za dotazy,
Přeji krásný den,
Michal.

Hmmmm… tady se přizunám že netuším kde je chyba, protože mi to vychází stejně jako tobě :-D, možná bych sázel na chybu tisku.

Zdravím, podle mě de to ma asi takhle:)

1.  Bodová mutace může posunout čtecí rámec = ribozom si najde nový následující start kodon AUG a bude tak vznikat více či méně odlišná bílkovina
2. K záměně AMK dojít nemusí, protože některé AMK mohou být kódovány více kodóny
3. Z předchozí odpovědi plyne, že ne všechny bodové mutace musí mít jakékoli účinky
4. K bodovým mutacím nedochází nijak vzácně a nemusí se jednat pouze o poruchy dělení. V mnohých buňkách dochází v průběhu času k mutacím. Zdravý organismus potažmo buňka má ale účinné mechanismy, kterými dokáže mnoho chybve svém genomu opravit.
5. Tahle možnost je tak trochu vágní😅🤔. Ale v podstatě by se dalo říct že je správná, protože některé záměny nukleotidů se nemusí projevit nijak, zatímco jiné mohou mít dalekosáhle důsledky například v podobě různých monogenně podmíněných chorob – závisí na genu i na konkrétním nukleotidu.
6. Tady si nejsem jistý, co přesně se tou možností myslí😂😅, ale asi tím chtěli říct z hlediska důsledku = existují mutace negativní (z hlediska evoluce a života jedince škodlivé), pozitivní (prospěšné) a neutrální (bez významného vlivu na fenotyp)

Snad jsem vše podal jakž, takž smysluplně. Díky za dotaz😊
JH

Zdravím,

když tu otázku rozebereme podle jednotlivých možných odpovědí, tak by to vypadalo zhruba následovně:

A) Toto tvrzení je plně pravdivé, protože se v podstatě jedná o základní definici plazmidu

B) Plazmidy se skutečně replikují zcela nezávisle na hlavním chromozomu = nukleoidu bakterie, v důsledku toho se nepříklad mohou o kopii svého plazmidu “podělit” s jinou bakterií svého druhu prostřednictvím f-pilu / sex-fimbie – tímto mechanismem vzniká genetická různorodost určitých kmenů bakterií, neznamená to ale, že bakterie která poskytuje bakterii jiné svoji genetickou informaci = plazmid o tuto informaci přichází – pouze poskytne kopii této informace

c) Toto tvrzení je v rozporu s tvrzením B), tudíž je nepravdivé

D) Jelikož plazmid tvoří jediná cirkulární molekula DNA, jsou v ní ,z logiky věci, geny = úseky DNA kódující určitý specifický protein, uspořádány v řadě za sebou = lineárně – toto tvrzení je tedy rovněž pravdivé – tím slovem “lineárně” se nemyslí tvar molekuly toho plazmidu, ale, jak správně říkáš, ono uspořádání jednotlivých genů za sebou

Nejdůležitější orgán zajišťující vylučování je ledvina – procesem filtrace, sekrece a resorbce tvoří moč, čímž očišťuje organizmus od odpadních látek metabolismu.