Nový dotaz

Máš dotaz?

Koukni nejdřív do historie, zda se již někdo neptal na to samé. Filtrovat můžeš dle předmětu nebo dle klíčového slova (např. genetika, Hardy-Weingbergův zákon, Mendelovy zákony).

Vzduchový otočný kondenzátor
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 3.3.2024 16:46

Zdravím, byla bych ráda za vysvětlení a řešení tohoto příkladu 357 v modelovkách. Děkuji

Ahoj, řešení přidávám na fotce. Veličiny po ponoření do petroleje značím s čárkou.

Kapacita kondenzátoru je závislá na prostředí (např. pro deskový kondenzátor platí C  = εS / d. Proto C´= εrC.  Pro výpočet napětí mi pomůže zákon zachování náboje – protože ponořením kondenzátoru do petroleje se náboj na něm jinak nezmění. Pro energii kondenzátoru platí 1/2 C U 2, ale musím dosazovat ty nové hodnoty kapacity a napětí (C´, U´).

Pokud by něco nebylo srozumitelné, dej vědět. Zdraví Honza.

Rozvrh
Kategorie: Ostatní | Autor: | Vytvořeno: 22.1.2024 13:34

Ahoj, je už vidět rozvrh na únor a dál? Já tam nic nevidím.

Ahoj rozvrh je stále ještě v procesu, věřím však, že během tohoto týdne bude vše zveřejněno.  Koodinátorka lekcí to jistě řeší.

Přeji krásný den, Michal

Záznam z lekce
Kategorie: Ostatní | Autor: | Vytvořeno: 11.1.2024 7:44

Ahoj, chtěla bych se zeptat, kdy se nahraje záznam z lekce biologie, která byla 6.1.🙏 nepovedla se mi najít

Na otázku zatím nikdo neodpověděl.

Ahoj, chci se zeptat na tuto otázku, nevím, jak se dostat k výsledku.
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 27.12.2023 21:40

Těleso o objemu 40,0 ml a hmotnosti 20,0 g stoupá ode dna nádoby s vodou (ρ = 1000 kg.m-3) konstantní rychlostí 6,00 cm.s-1. Jaká celková síla působí na těleso proti směru jeho pohybu? (ag = 10,0 m.s-2)

Má to vyjít 0,400 N.

Na stoupající těleso působí v každém okamžiku tři síly:

  • Tíhová síla FG = mg = 0,2 N
  • Vztlaková síla Fvz = V ϱg = 0,4 N
  • Odporová síla Fo

Protože těleso stoupá vzhůru rovnoměrným přímočarým pohybem, je v každém okamžiku výsledná síla nulová. Vztlaková síla směřuje vzhůru, zatímco tíhová a odporová síla naopak směřují proti ní směrem dolů. Platí proto:

Fvz – FG – Fo = 0

Odtud získáme Fo = Fvz – FG = 0,2 N

V zadání se ptají na celkovou sílu, která působí proti směru pohybu (tj. dolů). Směrem dolů, jak už jsme řekli, působí tíhová a odporová síla. Jejich součet je potom Fo + FG = 0,4 N.

Doufám, že je to takhle srozumitelnější. Pokud ne, neváhej se ozvat.

Zdraví Honza

trubice ve tvaru U
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 24.10.2023 18:00

ahoj, potřebovala bych pomoc s tímhle příkladem.
děkuju

Řešení posílám na fotce. Přidávámještě komentář:

Dvě různé nemísící se kapaliny v trubici tvaru U vytvoří společné rozhraní, to je plocha, kterou se tyto dvě kapaliny dotýkají, označím ji S. Můžu si např. představit, že bych v tomto místě měl destičku – na tu by pak z každé strany působil hydrostatický tlak kapaliny. Vztah pro hydrostatický tlak je p = hρg , to předpokládám znáš, pro jistotu je na fotce i jeho odvození.

Protože rozhraní (naše pomyslná destička) je v klidu, nikam se nepřesouvá, musí na ni působit z obou stran stejná síla (F1 = F2). A protože má rozhraní z obou stran stejnou plochu, pak na ni působí i z obou stran stejný hydrostatický tlak (p1 = p2). Pak tedy platí h1ρ1g = h2ρ2g. Protože tíhové zrychlení g je na obou stranách rovnice, platí h1ρ1 = h2ρ2. Platí proto odpověď B a ta se s ostatními možnostmi vylučuje.

 

 

Snad je to jasnější. Pokud ne, neváhej napsat.

Zdraví Honza

Hardy-Weinbergův zákon
Kategorie: Biologie | Autor: | Vytvořeno: 5.6.2023 13:02

Ahoj, vůbec si nevím rady s tímto příkladem. Nevíte, jak ho spočítat ? Děkuju za pomoc

Ahoj domnívám se že správná odpověď tu není správně. Neboť při frekvenci dominantího fenotypu 0,01 (tzn. dominantní homozygoti + heterozygoti při úplné dominanci znaku) to znamená 1% určitě nemůže být frekvence dominantní alely v populaci 90%
Pakliže AA+Aa je 0,01 to znamená že aa (q^2) = 1 je 0,99 a tím pádem  q= odmocnině z 0,99 a p pak 1- q

Osmotický tlak, pH, dynamická rovnováha
Kategorie: Chemie | Autor: | Vytvořeno: 30.5.2023 11:22

Ahoj, setkala jsem se s pár otázkami z chemie, se kterými si nevím rady. Tak to sem dávám najednou.

1. Který z těchto roztoků má nejvyšší osmotický tlak:
a) 1M (NH4)2SO4
b) 1M NaCl
c) 1M Na3PO4
d) 1M MgCl2
tady moc nechápu, podle čeho se to určuje.

2. pH slabé zásady je 10. Kolikanásobně musím tuto zásadu zředit, aby výsledná hodnota pH byla 9?
a) 50 krát
b) 100 krát
c) 5 krát
d) 10 krát

3. Reakce CO + 2H2 → CH3OH probíhá endotermicky. Která z následujících změn způsobí posun rovnováhy doleva?
a) snížení tlaku
b) zvýšení teploty
c) zvýšení koncentrace výchozích látek
d) zvýšení tlaku

Správné odpovědi by měly být: 1c, 2b, 3a.
Moc děkuji za pomoc

Ahoj, zde přikládám A4 s vysvětlením k výše uvedeným příkladům z chemie

U příkladu číslo jedna je jen třeba dodat, že osmotický tlak roztoku závisí na počtu částic přítomných v roztoku, ne na jejich specifických vlastnostech. Každá rozpustná látka se v roztoku rozpadá na disociované ionty, které přispívají k celkovému osmotickému tlaku. Takže ta co se rozpadne na nejvíce iontů, má pak nejvyšší tlak.

U toho druhého příkladu (na papíru vlevo (promiň dělal jsem to mišmaš:D)) tak tam je třeba trochu matematických úvah a znalost vzorce pro výpočet pOH slabé zásady – v zásadě je třeba si uvědomit, že u slabé zásady nemohu pouze uvažovat 10× zmenšení jako u silných zásad, neboť výpočet je trochu složitější, kdyby se jednalo např. o KOH pak by výsledek odpovídal odpovědi d.

Ten třetí příklad je klasický příklad na Le-Chatelierův princip, proč tomu tak je jsem odůvodnil na papíře. Nicméně mě zmátlo, že pravděpodobně v tomto příkladu považují methanol za plynný, což je možné pokud se nacházíme v prostředí kde bylo dosaženo bodu varu. Jen je důležité že snížení/zvýšení tlaku má vliv na rovnováhu reakce pouze pokud jsou tam zúčastněny jenom plyny a pokud počet molů plynů nalevo a napravo se dohromady liší.

Snad to pomohlo, přeji krásný zbytek víkendu
Michal

Oscilátor
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 29.5.2023 12:39

Ahoj, potřeboval bych poradit s tímto příkladem. Děkuji

Ahoj, řešení posílám na fotce:

 

 

Těleso zavěšené na pružině má několik typů energie (potenciální polohová, potenciální pružnosti, kinetická). Pokud je těleso v klidu a natáhnu ho, jeho celková energie vzroste o práci, kterou jsem natažením vykonal. Tato energie (práce) je rovná kym2/2, protože při natažení do maximální výchylky má těleso zatím ještě nulovou rychlost, proto veškerá energie “kmitání” je pouze v potenciální energii pružnosti (obdobně v rovnovážné poloze by naopak veškerá energie kmitání myla dána kinetickou energií mv2/2). Více o energii kmitavého pohybu se lze dočíst třeba v encyklopedii fyziky.

 

Zároveň platí, že pokud je těleso na pružině v poloze maximální výchylky (v jednom z krajních bodů), výsledná síla, která je příčinou kmitavého pohybu, je maximální. Zároveň to je přesně ta síla, kterou bylo těleso na pružině nataženo. Pro výslednou sílu u kmitavého pohybu tělesa na pružině platí F = -ky, pro maximální hodnoty pak Fm=-kym. (Protože sílu i výchylku uvažujeme v kladných hodnotách, minus ve výpočtu vynechávám.) Porovnáním vztahů získávám vztah pro amplitudu výchylky, kterou hledám. Periodu jsme znát ani nepotřebovali.

 

Pokud by bylo potřeba něco dovysvětlit, neváhej se ozvat.

 

Zdraví Honza

Rozpustnost peptidu
Kategorie: Biologie | Autor: | Vytvořeno: 25.5.2023 15:51

Ahoj, prosím o pomoc s otázkou č. 303 z modelovek na 1lfuk:
Máme syntetický peptid o struktuře: Ala-Gly-Leu-Ile-Ile-Ala-Val-Ile. Na základě této primární strukury lze předpovědět, že peptid bude:

a) výborně rozpustný ve vodě
b) výrazně kyselý
c) výrazně zásaditý
d) ve vodě prakticky nerozpustný (správná odpověď, ale proč?)

Všechny AMK ve struktuře jsou neutrální, proto chápu, že peptid nebude zásaditý ani kyselý, ale jak poznám, že bude či nebude rozpustný ve vodě?

Děkuji.

Ahoj,

Jak správně píšeš jsou to vše nepolární aminokyseliny, které jsou ještě k tomu všechny ve skupině alifatických aminokyselin, kde u alifatických uhlovodíků typicky s rostoucím počtem uhliku se snižuje rozpustnost ve vodě, tady bych udělal podobnou analogii a to, že peptid obsahující větší množství pouze nepolarnich aminokyselin jednoduše nemá žádné funkční skupiny, které by jeho polaritu zvýšily a tudíž se nebude rozpouštět ve vodě.

Michal

Výpočty
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 23.5.2023 14:06

Ahojky,
mohla bych poprosit o vypočítání těchto příkladů?
Ta 8.151 je spíše teoretická - tam se mi povedlo vyřadit A i B, ale C je podle mě spolu s D také správně...tak nevím, kde je chyba.
A v těch třech příkladech jsem hrozně zamotaná a nevím, jak na ně.
Děkuji moc předem!

8.151:  Ztrátový výkon je výkon, který se ztratí při přenosu elektrické energie, přemění se v teplo (tzv. Jouleovo teplo) vlivem odporu vodiče. Vyjadřuje se zpravidla pomocí ztrátového proudu, tj. vztahem P = RI2. Ztrátový výkon je tedy úměrný druhé mocnině ztrátového proudu. Odpověď C není tedy správně. Zřejmě jsi měla na mysli vztah P = U.I, který je také správně, ale ztrátové napětí není nezávislá veličina (není to stálá vlastnost té soustavy jako např. odpor vodiče), ale závisí na proudu podle vztahu U = R.I. Ztrátový výkon tedy opravdu roste s druhou mocninou proudu. Detailněji se můžeš dočíst o přenosu energie třeba v encyklopedii fyziky.

 

K ostatním příkladům přidávám řešení na fotkách, plus ještě okomentuju:

 

16: Jedná se v podstatě o vrh svislý směrem dolů. Nejjednodušší řešení je jít na to přes zákon zachování mechanické energie – tj. součet kinetické a potenciální polohové energie musí být v každém okamžiku pohybu hopíku stejný. V okamžiku, kdy míček po odrazu vystoupá do nejvyšší výšky, se tam zastaví, čili má nulovou rychlost a tím pádem nulovou potenciální energii, proto kinetickou energii na pravé straně rovnice už nepíšu.

 

 

11: Tady jde jen o to sestavit kalorimetrickou rovnici – tj. teplo odevzdané (válečkem) se rovná teplu přijatému (vodou), v podstatě je to taky zákon zachování energie.  Váleček předá část svojí vnitřní energie vodě. A pak jen správně vyjádřit proměnnou ze vzorce.

 

 

6: Pokud uvažujeme, že potrubí má tvar válce a nafta ho vyplní celé, pak stačí spočítat objem potrubí délky 1,5 metru a mám zároveň objem, který potrubím proteče za 1 sekundu. To vynásobím hodinou (3600 s) a mám vyhráno.

 

 

Doufám, že to je jasnější. V případě, že by vysvětlení nestačilo, nebo bys měla další dotazy, neváhej se ozvat.

 

Zdraví Honza

Mechanika
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 23.5.2023 9:32

Ahoj,
chtěla jsem se zeptat na otázku 125 z modelovek 1lf. Příklady projíždím už podruhé a pokaždé mi výsledek vychází 616 J. Mohla bych poprosit o výpočet i s dosazením? Nemůžu vůbec najít, kde mám chybu.
Díky moc, Klára

Ahoj, řešení máš dobře, jen neplést poloměr a průměr 🙂

 

Zdraví Honza

Buněčné dělení
Kategorie: Biologie | Autor: | Vytvořeno: 19.5.2023 10:29

Ahoj, v modelovkách mám: Fáze buněčného cyklu, kdy probíhá replikace jaderné DNA se označuje R fáze a předchází fázi G1. Je to označené jako správná odpověď. Nejde o chybu?
Jako druhá správná odpově´d tam je "se označuje S fáze a následuje po G1 fázi. To my smysl dává:)
Předem díky

Ahoj,

Velmi pravděpodobně jde o chybu tisku nebo nějakého šotka, neboť fáze v níž dochází k replikaci DNA je opravdu S fáze které předchází G1 fáze (případně přechod z latentního stadia G0 fáze) a po níž buňka vstupuje do G2 fáze. Všechny výše zmíněné fáze pak shrnuje pojem interfáze a předchází do konečnému dělení buňky na 2 dceřiné v M fázi neboli mitose.

Michal

Buněčné dělení
Kategorie: Biologie | Autor: | Vytvořeno: 19.5.2023 10:29

Ahoj, v modelovkách mám: Fáze buněčného cyklu, kdy probíhá replikace jaderné DNA se označuje R fáze a předchází fázi G1. Je to označené jako správná odpověď. Nejde o chybu? Jako druhá správná odpově´d tam je "se označuje S fáze a následuje po G1 fázi. To my smysl dává:) Předem díky

Na otázku zatím nikdo neodpověděl.

Moment setrvačnosti 2
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 11.5.2023 19:50

Ahoj,
1) Pokud jsem pochopil správně vysvětlení v prezentaci, tak by tam mělo být napsáno menší místo větší (označeno v obrázku).
2) Problém mi dělá určit která koule bude mít větší moment setrvačnosti, pokud ho u koule definuje vzorec J = 1/2 mR^2 a m je stejné a R taky, tak by mělo být J stejné ne?
Nevím,kde mi co uniká. Děkuji za odpověď.

Máš pravdu, má tam být napsáno menší, za chybu v prezentaci se omlouvám. Vzorec J = 1/2 mR2 pro kouli určitě neplatí. To by platilo pro plný válec, pro plnou kouli by to bylo 2/5mR2.  Ale to je vedlejší, konkrétní hodnoty J pro různá tělesa není potřeba znát. Navíc naše koule nejsou plné, ale mají v sobě dutinu. Klíčové je pochopit podstatu momentu setrvačnosti (J), ta veličina popisuje rozložení hmotnosti tělesa kolem osy otáčení, je to celkový součet mr2 pro každý bod rotujícího tělesa, kde m je hmotnost bodu a r je vzdálenost od osy otáčení. Tedy J = m1r12  + m2r22 + m3r32… atd. pro každý bod tělesa. (Tady se nejedná tedy o hmotnost a poloměr koule, ale o hmotnosti a vzdálenosti od osy jednotlivých bodů, z kterých se těleso skládá.)

 

Naše dvě koule jsou stejně velké (mají stejný poloměr) a stejně těžké. Jedna je ale ze železa a druhá z olova. Přitom olovo je těžší prvek (s vyšší relativní atomovou hmotností) než železo. Jak je to teda možný? Řešení tě už určitě napadlo: olověná koule musí mít uvnitř větší dutinu. To znamená, že i když mají železná i olověná koule stejnou hmotnost, olověná koule má hmotu rozloženou dál od osy otáčení. Proto má olověná koule větší moment setrvačnosti. Tím pádem se bude valit pomaleji a železná koule bude rychlejší.

 

Snad je to jasnější. Zdraví Honza

Moment setrvačnosti
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 10.5.2023 14:38

Ahoj, potřeboval bych poradit s tímto příkladem. Správná odpověď je B. Děkuji

Ahoj, detailně je tento příklad rozebraný v prezentaci ke kurzu, odkaz na ní zde:

https://drive.google.com/file/d/10oj1JJsE-lfzJEpVgoJ8pmvzZhiT6pCC/view?usp=sharing

Je tam popsána úvaha vedoucí k řešení. Pokud by to pak stále nebylo jasné, nebo jsi měl další dotaz, neváhej se ozvat.

 

Zdraví Honza

Sytá pára
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 10.5.2023 9:45

Ahoj,
mám problém s jednou modelovkou. Otázka zní:

Tlak syté páry v uzavřeném prostoru nad kapalinou:
a) s rostoucí teplotou roste
b) s rostoucí teplotou klesá
c) se po zvětšení objemu nad kapalinou ustálí na hodnotě při původním objemu
d) závisí na povrchovém napětí kapaliny

Myslela jsem si, že správně je za c), ale je to za a). Asi jsem dostatečně nepochopila definici a fungování syté páry. Mohl bys to, prosím, kdyžtak nějak objasnit?
Děkuju moc

Ahoj, správně je obojí, a) i c). Sytá pára je plyn, který je v rovnovážném stavu se svojí kapalinou. Vzniká tak, že je v rovnováze vypařování molekul kapaliny a srážení molekul plynu zpátky do kapaliny.  (Sytá pára vzniká například v uzavřené PET lahvi s kapalinou.) S rostoucí teplotou se jednak vypařuje víc molekul (pára houstne) a zároveň se molekuly plynu pohybují rychleji, to se obojí projeví jako zvýšení tlaku. Tlak syté páry tedy roste s teplotou, tuhle závislost popisuje křivka sytých par, která je součástí fázového diagramu.

 

Pokud zvýšíme objem prostoru nad kapalinou, za nějakou dobu se vytvoří nová sytá pára, která bude mít stejnou hustotu a tlak jako původní sytá pára (opět totiž dochází k vypařování molekul, až nastane rovnováha s jejich srážením zpět do kapaliny). Hustota a tlak syté páry tedy nezávisí na objemu. Proto pro takový plyn neplatí stavová rovnice (pV/T = konst.), sytá pára se nechová jako ideální plyn.

 

Snad je to jasnější, pokud ne, neváhej se ozvat.

 

Zdraví Honza.

Lenzův zákon a mechanika
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 7.5.2023 8:59

Ahojky,
mám dva dotazy.
Ten první je na obrázku - nerozumím, proč mi to nevychází... Poradíš mi prosím?
A druhý je teoretický.
V modelovkách popisují situaci, kdy do hliníkového kroužku zasunou magnet a ptají se, co způsobí pohyb kroužku ("couvání").
Správná odpověď je, že je to díky Lenzově zákonu a zároveň taky to, že hliník není feromagnetický.
Znamená to, že pro feromagnetické látky Lenzův zákon neplatí?
Díky předem za odpovědi a měj se hezky!
Klára

Ahoj, řešení příkladu přikládám na fotkách. Jsou tu hned dva způsoby, jak příklad řešit. První z nich je, že použijeme tradiční vztah pro průměrný výkon, tedy W/t. Vykonaná práce se pak rovná změně kinetické energie, čili mv2/2, kde v je zadaná konečná rychlost 20 ms-1.

 

 

Druhý způsob je úvaha, že práci lze vypočítat pomocí síly, která působí ve směru zrychlení automobilu, tedy F.s. Pozor, tahle síla ale není tíhová síla působící na auto! Je to síla, která působí ve směru posunu auta a uděluje mu zrychlení. Zdrojem této síly je motor auta a lze ji spočítat pomocí 2. Newtonova pohybového zákona F = ma. Jinak dráhu a zrychlení máš spočítané dobře.

 

 

Ještě metodická poznámka k tvému řešení: doporučuji vždycky nejdřív získat obecné řešení (tj. jen s písmenky) a pak teprve dosazovat čísla. Snižuješ tak riziko chyby a zároveň se někdy může např. stát, že se při matematických úpravách obecného řešení některé veličiny vykrátí a počítání s čísly je pak jednodušší. Stejně tak doporučuju důsledně všude psát jednotky a to v mocninném tvaru (tj. ne ve zlomku). Zní to jako opruz, ale zase se tak vyhneš zbytečným chybám, věř mi 🙂

 

K otázce o Lenzově zákonu: Pokud máme hliněný kroužek a zasuneme do něj magnet (je jedno jakým pólem), kroužek uhne (před magnetem couvá). Příčinou je, že při přiblížení magnetu se změní magnetický indukční tok plochou ohraničenou kroužkem (předtím tam žádný magnetický indukční tok nebyl a teď tam najednou je, čili máme změnu ΔΦ). Faradayův zákon nám říká, že změna indukčního toku způsobí indukci napětí (Ui = – ΔΦ/Δt). Důsledkem je, že vodičem (kroužkem) začne procházet indukovaný proud. A víme, že kolem vodiče s proudem vzniká magnetické pole (viz Ampérovo pravidlo pravé ruky). Lenzův zákon potom říká, že vzniklé magnetické pole působí proti změně, která ho vyvolala, tj. toto vzniklé magnetické pole bude v našem případě orientované proti magnetickému poli zasouvaného magnetu, proto bude kroužek od magnetu “utíkat”. Příčinou tohohle jevu je tedy čistě elektromagnetická indukce a ne to, že magnet přitahuje feromagnetické látky.  Nejedná se tedy o magnetickou přitažlivost jako v případě, když magnet přitáhne železný předmět.

 

Faradaův a Lenzův zákon platí pro jakékoli kovové vodiče, tj. i pro feromagnetické látky. Akorát tam ten jev nemusí být tak zřetelný, protože převládne magnetická přitažlivost. Kdybych přiblížil magnet k ocelovému kroužku, tak ho magnet přitáhne, prostě proto, že magnety přitahují železné předměty. Elektromagnetická indukce tam ale probíhá úplně stejně.

 

Zdraví Honza

Dielektrikum
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 1.5.2023 19:45

Čau, dá se toto nějak vypočítat nebo si to mám pouze zapamatovat?
Taky se chci zeptat...v modelovkách se často píše kvadrát něčeho, čtverec něčeho...chápu, že jednotka kvadrátu času je sekunda na druhou, ale poradili byste, jak je to s tím čtvercem prosím? Díky!

Čau, dá. Nejdřív trochu teorie, aby bylo jasné, co vlastně počítáme. Mezi deskami kondenzátoru, na kterých je náboj, vzniká elektrické pole s intenzitou E0. Pokud do takového pole vložím dielektrikum (izolant), dojde k takzvané polarizaci dielektrika, to znamená, že molekuly dielektrika se orientují tak, aby svou zápornou částí směřovaly ke kladně nabité desce kondenzátoru a naopak. Dielektrikum tak samo vytvoří vnitřní elektrické pole s intenzitou Ei, která má opačný směr, než je intenzita vnějšího pole tvořeného kondenzátorem. (viz obrázek). Náboje uvnitř dielektrika, které tvoří toto vnitřní pole, se jmenují vázané náboje, a to je přesně to, co potřebujeme spočítat.

 

Výsledná intenzita je pak E = E0 – Ei. Poměr původní elektrické intenzity E0 a výsledné intenzity E je pak dán relativní permitivitou dielektrika εr,  tedy εr = E0 / E .  Zároveň platí, že elektrická intenzita je přímo úměrná náboji, proto poměr intenzity vnitřního pole dielektrika Ei a intenzity vnějšího pole EO musí být stejný jako poměr vázaného náboje Qi a náboje na kondenzátoru Q. Zbytek jsou jen matematické úpravy, celý výpočet viz na fotce.

 

 

K druhé otázace: Kvadrát nebo čtverec jsou starší označení pro druhou  mocnicnu. Kvadrát času znamená tedy t2, čtverec proudu I 2 apod.

 

Zdraví Honza

Intenzita gravitačního pole
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 1.5.2023 19:41

Ahoj,
myslela jsem, že intenzita gravitačního pole je K=F/m. Jak je ale možné, že je C správně?
Děkuji

Intenzita gravitačního pole (podobně jako elektrická intenzita) charakterizuje konkrétní místo v silovém poli a nemůže proto být závislá na hmotnosti tělesa v daném místě. Vztah, který uvádíš, je správný. Pokud bychom například uvažovali gravitační pole, které bude tvořit těleso s hmotností M, pak platí:

 

 

Je vidět, že hmotost tělsa v daném místě (m) se vykrátí a intenzita na něm nezávisí.

 

Zdraví Honza

Posun tělesa po nakloněné rovině
Kategorie: Biologie | Autor: | Vytvořeno: 1.5.2023 19:37

Čau,
u 143 to je tak, že se nemění práce, ale síla a čas?
A 144 a 145 mi vychází opačně. Je přece psané, že úhel svírá s vodorovnou rovinou, ne? Opačně by to muselo být se svislou.
Poradil byste mi někdo prosím?
Předem díky!

Nejsem si jistý, jestli je ti jasné zadání.  Jedná se o klasickou situaci, kdy mám těleso na nakloněné rovině. Na to těleso působí tíhová síla, kterou je možné rozložit na dvě složky – na složku rovnoběžnou se směrem nakloněné roviny (F1) a na složku kolmou k nakloněné rovině (F2). Čili se nejedná o výpočet stran trojúhelníku, který tvoří nakloněnou rovinu. Koukni na obrázek, je to tam vyznačené i s úhly, snad to bude jasnější.

 

 

Zdraví Honza