Nový dotaz

Máš dotaz?

Koukni nejdřív do historie, zda se již někdo neptal na to samé. Filtrovat můžeš dle předmětu nebo dle klíčového slova (např. genetika, Hardy-Weingbergův zákon, Mendelovy zákony).

Galvanický článek, termistor
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 6.12.2022 8:39

Děkuji, v první a poslední otázce je tedy chyba ve výsledcích...

Otázka:
V jednotlivých alternativách jsou uvedena zařízení a k nim jsou přiřazeny fyzikální principy či jevy, na kterých jsou založena. Označte všechny správné kombinace:

> galvanický článek – přeměna energie chemické na energii elektrickou
> termistor – závislost elektrického odporu polovodiče na teplotě
> odporový teploměr – rozdíl mezi teplotními roztažnostmi dvou kovů
> polovodičová dioda – jeden přechod PN

V odpovědích je nastavena správná jen poslední odpověď. Neměly by ale být správné i první dvě?

Carmen

Je to tak. opravíme. Díky, Honza

Nesrovnalosti/nejasnosti 4
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 9.11.2022 17:58

Ahoj, mohu se zeptat na pár dalších otázek?

- Vlnová délka oranžového světla je 600 nm, frekvence tohoto světla je přibližně:
- 5·1014 s¯¹ (špatně)
- 5·10² s¯¹ (špatně)
- 2·1015 s¯¹ (špatně)
- 2·1015 s (špatně) (zde pokud vím nebyla žádná odpověď nastavena na správnou)

- Rovinný závit, umístěný v homogenním magnetickém poli, se otáčí kolem osy ležící v rovině závitu úhlovou rychlostí ω. Vyberte, které vztahy mohou platit pro magnetický indukční tok Ф: (B – velikost magnetické indukce homogenního magnetického pole, S – obsah plochy rovinného závitu, t – čas; uvažujeme různé možné polohy závitu v čase t = 0.)
- Ф = B · S · tg (ω · t)
- Ф = B · S · ω · t
- Ф = B · S · sin (ω · t) (správně)
- Ф = B · S · cos (ω · t) (správně … obojí?)

- Pro ideální transformátor platí rovnice: (U1, I1   – napětí a velikost proudu v primární cívce, U2, I2   – napětí a velikost proudu v sekundární cívce)
- U2 · I1 = U1 · I2 (špatně)
- U2 / I1 = I1 /I2 (správně)
- U2 · I2 = U1 · I1  (správně)
- U1 · U2 = I1 · I2 (špatně)

Děkuji, Carmen :-)

Ahoj,

Výsledek příkladu s vlnovou délkou je 5.1014 Hz, výpočet jistě nedělá potíže.

 

Co se týká otázky s indukčním tokem, ta je pěkná a ověřuje porozumění problému. Správně jsou odpovědi se sinem i kosinem. Jednoduše proto, že sinus a kosinus jsou tytéž goniometrické funkce, jen vzájemně posunuty o π/2. Uvažujeme-li různé polohy závitu v čase t = 0 (což je i v zadání), můžeme použít sinus i cosinus., obě varianty mohou popisovat magnetický indukční tok plochou ohraničenou závitem . Varianta s kosinem se uvádí častěji a pokud je v závorce pouze ω t, znamená to, že v čase t = 0 je indukční tok maximální a to je tehdy, když je rovina závitu kolmo k indukčním čarám magnetického pole (jinými slovy je nulový úhel mezi normálou k ploše a indukčními čarami). Varianta se sinem by znamenala, že v čase t = 0 je indukční tok plochou nulový, a to je tehdy, když je rovina závitu rovnoběžně s indukčními čarami.

 

Pro ideální transformátor platí, že výkon proudu v primárním i sekundárním obvodu je stejný (varianta zákona zachování energie). Napětí v primárním a sekundárním vinutí jsou tedy v opačném poměru než proudy. Platí tedy U2 · I2 = U1 · I1. . Jinak základní poznatky o transformátoru jsou shrnuté na Encyklopedii fyziky, encyklopedii vřele doporučuji, na rozdíl od wikipedie je to spolehlivý a srozumitelný zdroj, uzpůsobený pro středoškolskou úroveň.

 

Zdraví
Honza

Nesrovnalosti/nejasnosti 3
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 23.10.2022 20:10

Ahoj, mohu se zeptat ještě na pár otázek?

Vyberte nesprávné tvrzení:
- se vzrůstající teplotou se rychlost neuspořádaného pohybu molekul zvyšuje (správné tvrzení)
- molekuly plynu se uspořádaně pohybují, volně se otáčejí, kmitají a narážejí do sebe (správné tvrzení; uspořádaně?)
- dané teplotě odpovídá rychlost, kterou se všechny molekuly pohybují (nesprávné tvrzení)
- molekuly pevné látky kmitají kolem svých středních poloh (správné tvrzení)
Při ustáleném proudění nestlačitelné kapaliny proudovou trubicí s měnícím se průřezem je v každém místě velikost rychlosti kapaliny:
- přímo úměrná průřezu trubice (špatně)
- nepřímo úměrná průřezu trubice (správně ... Q = S.v, neměla by to tedy být přímá úměrnost?)
- přímo úměrná průměru trubice (špatně)
- nepřímo úměrná průměru trubice (špatně)
Poissonova konstanta κ(κ= cp/cv) má hodnotu:
- v intervalu 〈0,1〉 (špatně)
- v intervalu (0,1〉 (špatně)
- vždy větší nebo rovnu 1 (správně)
- vždy větší než 1 (špatně, nicméně “protože c_p je vždy větší než c_V, je Poissonova konstanta vždy větší než 1”, [Wikipedie](https://cs.wikipedia.org/wiki/Poissonova_konstanta))
Nesprávné tvrzení je:
- teplota varu závisí na tlaku (nesprávné tvrzení … nemělo by být správné?)
- při teplotě vyšší než je teplota varu se kapalina mění v páru nejen v povrchové vrstvě, ale i uvnitř kapaliny (nesprávné tvrzení … nemělo by být správné?)
- při vyšším tlaku se teplota varu zvyšuje (správné tvrzení)
- teplota varu vody je 100 K (nesprávné tvrzení)

Děkuji :-)

Ahoj, díky za dotazy.

Teplota je zjednodušeně řečeno statistické vyjádření toho, jak moc se částice uvnitř látek hýbou. Čím rychlejší pohyb, tím větší teplota (exaktně je to E0 = 3/2 kT, kde E0 je střední kinetická energie jedné částice, k Boltzmannova konstanta a T  termodynamická teplota). Je třeba pamatovat na to, že molekuly mají v daný okamžik různé rychlosti (Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení). Pohybují se neuspořádaně, tzv. tepelným, chaotickým pohybem (tady je chyba buď v otázce, nebo vznikla přepisováním). Molekuly pevných látek kmitají kolem rovnovážných poloh, molekuly kapalin také, akorát se ty rovnovážné polohy v čase mění, a u plynů o rovnovážných polohách nemluvíme vůbec.

 

Co se týká proudění kapaliny, tak tam platí jednoduchá rovnice kontinuity (Sv = konst.), což je v podstatě forma zákona zachování hmotnosti. Ryhlost proudění kapaliny je pak opravdu nepřímo úměrná ploše průřezu trubice (čím užší trubice, tím větší rychlost, jak se můžeme přesvědčit třeba se zahradní hadicí ;), matematicky pak v = konst./S). Co se týká průměru, tak tam by platilo, že je rychlost nepřímo úměrná jeho druhé mocnině.

 

Poissonova konstanta teoreticky může být rovna jedné, pak už se ale nejdedná o děj adiabatický, ale izotermický. Uznávám, že je otázka sporná.

 

Teplota varu opravdu závisí na tlaku plynu nad kapalinou, opravíme. Tvrzení “při teplotě vyšší než je teplota varu se kapalina mění v páru nejen v povrchové vrstvě, ale i uvnitř kapaliny” nelze považovat za správné, protože kapalinu při konstantním tlaku na teplotu vyšší, než je teplota varu, jednoduše nelze zahřát. Z praxe: doma třeba těžko vyrobíš kapalnou vodu o teplotě větší než 100°C, leda bys manipuloval s tlakem – např. v papiňáku. Druhý důvod, proč je tvrzení nesprávné, je, že kapaliny se vypařují při jakékoli teplotě, nejen při teplotě varu (opět logické – oceány se vypařují, vyprané prádlo schne a nic se tam nevaří). Myšleno samozřejmě při jakékoli teplotě v rámci rozmezí, kdy látka v kapalném stavu za daného tlaku existuje. Jinak otázka správně naznačuje, že když už se kapalina vypařuje, vypařuje se nejen ze svého povrchu, ale i dovnitř sama sebe – do vzduchových bublin uvnitř kapaliny. Pokud postupným zahříváním dojde k vyrovnání tlaku uvnitř vzduchových bublin v kapalině s tlakem nad povrchem kapaliny, nazýváme tuto situaci varem. A poslední poznámka: teplotu varu lze odečíst z křivky sytých par ve fázovém diagramu.

 

Odpovědi jsem napsal trochu obšírnější, ale doufám, že to bude jen k dobru :). O všem byla nebo bude řeč během lekcí. Omlouvám se za chyby v trenažéru, překvapuje mě, že jich tam je tolik, zřejmě vznikly přepisováním otázek. Pokud najdeš něco dalšího, neváhej se ozvat. Dotazy taky můžeme probrat i během lekcí.

 

Zdraví
Honza

Nesrovnalosti 2
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 19.10.2022 15:52

Ahoj, děkuji moc za odpovědi.
Součet dvou vektorů je vždy vektor, ale pokud vím, v odpovědích byla možnost "součet dvou vektorů je skalár" u otázky "Označte pravdivá tvrzení:" označena za správnou.
"Vektor násobený skalárem je vektor" je tedy špatně? (Bohužel jsme ve škole brali rovnocenně oba součiny, takže v tomto budu mít trochu guláš...)
Ještě jsem se chtěla zeptat na otázku: "Označte správná tvrzení: Při rovnoměrném pohybu po kružnici o poloměru 0,1 m má hmotný bod dobu oběhu 10 s, pak:", kde je za správnou odpověď označeno také "úhlová rychlost je přibližně 0,6 s¯¹". Nemělo by to být 0,6 **rad**.s¯¹?"
A otázku: "Dvě tělesa A a B jsou na začátku pokusu v klidu ve stejné výšce.  Těleso A začne padat volným pádem a těleso B je ve stejném okamžiku vystřeleno ve vodorovném směru. Jaký pohyb koná těleso A vzhledem k tělesu B, zanedbáváme-li odpor vzduchu?". Tam je za správnou odpověď označena možnost "pohyb rovnoměrný přímočarý ve vodorovném směru". Není to spíše "pohyb rovnoměrně zrychlený šikmo dolů"?
Děkuji!

Ahoj, ještě jednou pro jistotu posílám odpovědi na otázku s vektory:

Označte pravdivá tvrzení:
– vektor násobený skalárem je skalár (špatně)
– vektor násobený skalárem je vektor (správně)
– součet dvou vektorů je skalár (špatně)
– velikost vektoru je skalár (správně)
Pokud v trenažeru máme označené správné odpovědi jinak, tak se omlouvám, opravíme.
Radián patří mezi tzv. jednotky doplňkové, což jednoduše znamená, že jsou rovné jedné. Do vztahů nepřinášejí žádnou hodnotu, je proto jedno, jestli se uvádějí nebo ne. rad.s¯¹ je totéž co s¯¹ (bez radiánu). Takové jednotky jsou ve středoškolské fyzice prakticky jen dvě, radián pro plošný úhel a steradián pro prostorový úhel.
Jen pro úplnost dodávám, že úhlovou rychlost by klidně bylo možné udávat i v herzích, což je také s¯¹, byť se to obvykle u pohybu po kružnici nedělá a jednotku Hz máme vyhrazenou pro frekvence. Běžně se ale v herzích udává ω u kmitavých dějů, kde už se ale nenazývá úhlová rychlost, ale úhlová frekvence, byť jde matematicky o totéž.
Co se týká pohybu těles A a B, tam je skutečně správná odpověď, že se tělesa od sebe vzájemně vzdalují rovnoměrným přímočarým pohybem. Je potřeba si uvědomit, že obě tělesa ztrácí výšku úplně stejně, se zrychlením g, proto jsou v každém okamžiku ve stejné výšce. Ve vodorovném směru se pak těleso B pohybuje rovnoměrně. Snad ti pomůže můj neumělý obrázek 🙂
Zatím se měj, Honza.
Nesrovnalosti?
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 18.10.2022 21:13

Dobrý den, v trenažéru - fyzice - jednotkách jsem našla několik nesrovnalostí, které by možná chtělo opravit (nebo mi vysvětlit, v čem jsem udělala chybu :-).

K otázkám píšu, jak je odpověď označena ve výsledcích - (správně) či (špatně), k nesrovnalostem píšu komentář.

- 0.2 litru = 200 cm3 a 0.2 dm3, nikoliv 0.02 dm3
- Izotropní těleso:
- má ve všech místech stejnou hustotu (prý špatně)
- má ve všech směrech stejné fyzikální vlastnosti (správně,... hustota je taktéž fyzikální vlastnost)
- Homogenní těleso:
- má ve všech směrech stejné fyzikální vlastnosti (špatně, ačkoliv v předchozí otázce označeno za správné)
- má ve všech místech stejné fyzikální vlastnosti (správně,... hustota je taktéž fyzikální vlastnost)
- má rozměry, které můžeme zanedbat, podstatná je jen jeho hmotnost (správně)
- má pravidelný tvar (správně)
- Označte pravdivá tvrzení:
- vektor násobený skalárem je skalár (špatně)
- vektor násobený skalárem je vektor (špatně, nicméně: "výsledkem násobení vektoru skalárem je vektor, na rozdíl od [skalárního součinu](https://cs.wikipedia.org/wiki/Skal%C3%A1rn%C3%AD_sou%C4%8Din) dvou vektorů, jehož výsledkem je skalár" —wikipedie)
- součet dvou vektorů je skalár (správně)
- velikost vektoru je skalár (správně)
- Která z uvedených jednotek nepatří mezi základní jednotky soustavy SI?
- A (správně)
- W (špatně; očividně jsou řešení prohozená)
- cd (správně)
- mol (správně)
- Vyberte správný převod: 20 m³ =
- 2000 dm³ (špatně)
- 20 l (špatně)
- 200 hl (špatně, ale mělo by být správně)
- 2000 hl (správně; správně by ale mělo být 200 hl)

Děkuji, Carmen

Ahoj, děkuji za podněty, vezmeme to postupně:

Litr je opravdu totéž co decimetr krychlový. Stejně tak prohozené výsledky u základních jednotek soustavy SI. Přehozené 200 a 2000 hl rovněž opravíme.

 

Co se týká operací s vektory, jasná je odpověď na sčítání a odčítání: součtem i rozdílem dvou vektorů je vektor. Velikost vektoru je skalár.  Jasné je také násobení vektorů skalárem, výsledkem je opět vektor.  Problematické je násobení dvou vektorů, to jde totiž dělat dvěma způsoby: skalárním součinem, jehož výsledkem je skalár, a vektorovým součinem, jehož výsledkem je vektor. S vektorovým součinem se ale obvykle na střední škole pracuje jen v rozšiřujících hodinách (např. v semináři matematiky) a v přijímačkové fyzice potřeba není.

 

Pozor na rozdíl mezi izotropním a homogenním tělesem, to není totéž. Izotropní je těleso, které má stejné vlastnosti ve všech směrech, tj. týká se jen těch vlastností, kde má smysl o směru mluvit, např. rychlost šíření světla, lomivost apod. Izotropní jsou typicky polykrystalycké pevné látky. Monokrystaly jsou naproti tomu anizotropní. Homogenní těleso znamená, že má stejné vlastnosti ve všech místech (bodech), to se týká typicky hustoty, ale i jiných vlastností, kde má smysl je připsat konkrétní oblasti tělesa. Homogenní tělesa mají typicky těžiště ve svém geometrickém středu. Homogenita nic neříká o tvaru nebo rozměrech tělesa.

 

Děkuji za upozornění a za chyby se omlouvám. Pokud by něco stále nebylo jasné nebo jsi objevila další nesrovnalosti, určitě dej vědět.

 

Honza

Hardy-Weinbergův zákon
Kategorie: Biologie | Autor: student0123 | Vytvořeno: 19.2.2022 23:30

Ahoj, nevím si rady s otázkou:
V populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme jedince s recesivním fenotypem(předpoklad úplné dominance) s relativní četností 0,01%. Frekvence heterozygotů v této populaci je: má vyjít 2%.
Mně to ale vychází 18%.

Hmmmm… tady se přizunám že netuším kde je chyba, protože mi to vychází stejně jako tobě :-D, možná bych sázel na chybu tisku.

Látková Koncentrace
Kategorie: Chemie | Autor: student0123 | Vytvořeno: 29.1.2022 21:41

Ahoj:)) potřebovala bych prosím pomoci s tímto příkladem.
Děkuji

Tohle relativně jednoduchá záležitost 🙂 Stačí pouze hodnotu zadané hmotnostní koncentrace vydělit molární hmotností (M) NaClO = 74.5 g / mol – tím se získá hodnota koncentrace molární

c = n / V = m / VM = hmotnostní koncentrace / V = 10 / 74,5 = 0,134M = 134mM

Dotaz ohledně příkladu z modelovek
Kategorie: Fyzika | Autor: student0123 | Vytvořeno: 25.1.2022 19:00

Ahoj, nevím si rady s tímto příkladem. Mělo by to vyjít 10 ml, ale mně vychází 10,5 ml a nechápu, proč bych měl předepsat balení 10 ml. Moc díky za pomoc.

Adam

Počítáš správně, výsledek je opravdu 10,5 g léku. Mám dvě vysvětlení, proč nejsprávnější odpověď je 10 ml.

  1. První z nich je fakt, že gram a mililitr není totéž a převod záleží na hustotě. Předpokládáme-li, že lék je o malinko hustější než voda, může klidně pak 10,5 g léku být v 10 ml. Řečeno to v zadání ale není, tak je to spíš spekulace.
  2. Druhé vysvětlení je ryze praktické: pokud z hmotnosti kojence vypočítám, že potřebuje 10,5 g léku, balení s 10 g je relativně přijatelná odchylka. Znamená to, že např. poslední den by kojenec dostal o jedenu třetinu nižší dávku než by měl. Tomu můžu zamezit předepsáním 20ml balení, ale musím se smířit s tím, že půlka balení zůstane nevyužitá. Formálně vzato ale 20ml  nevyhovuje formulaci v zadání “využívá (tj. dobere) během týdne”.

Uznávám, že zadání je matoucí, hlavě ten vztah mezi hmotností a objemem, když není zadaná hustota. Osobně bych v testu zaškrtl 10ml prostě proto, že je to nejblíž vypočtenému výsledku A ZÁROVEŇ to není v rozporu s formulací zadání. Jiná situace by byla, kdyby tam bylo třeba “jaké nejmenší balení pokryje tuto dávku” apod., pak bych dal 20ml.

Zdraví Honza

Deformace pevných látek
Kategorie: Fyzika | Autor: student0123 | Vytvořeno: 14.1.2022 21:43

Ahoj,
prosím o pomoc s příkladem 122.
Děkuji
Bára

Jde v podstatě o pohyb po kružnici s periodou jeden den. Pak platí vztah pro obvodovou rychlost pohybu po kružnici.

Zdraví

Honza

PS: v různých vydáních modelovek je různé číslování příkladů, tak snad je tohle příklad 122, který máš na mysli.

PPS: teď jsem si všiml, že nadpis je Deformace pevných látek, takže to nebude ono 😅. Napiš proto prosím do příspěvku znění otázky nebo přidej fotku, děkuju 🙂

Bodová/genová mutace
Kategorie: Biologie | Autor: student0123 | Vytvořeno: 13.1.2022 22:34

Zdravím, potřebovala bych pomoct s následující otázkou, kde je správně více odpovědí...
Bodová mutace:
- může vést k posunu čtecího rámce
- nemusí vést k záměně aminokyseliny
- má vždy rozsáhlý dopad
- nastává pouze vzácně při poruše dělení
- její dopad závisí na pořadí mutovaného nukleotidu v rámci kordónu
- je pouze neutrální nebo pozitivní

Zdravím, podle mě de to ma asi takhle:)

  1.  Bodová mutace může posunout čtecí rámec = ribozom si najde nový následující start kodon AUG a bude tak vznikat více či méně odlišná bílkovina
  2. K záměně AMK dojít nemusí, protože některé AMK mohou být kódovány více kodóny
  3. Z předchozí odpovědi plyne, že ne všechny bodové mutace musí mít jakékoli účinky
  4. K bodovým mutacím nedochází nijak vzácně a nemusí se jednat pouze o poruchy dělení. V mnohých buňkách dochází v průběhu času k mutacím. Zdravý organismus potažmo buňka má ale účinné mechanismy, kterými dokáže mnoho chybve svém genomu opravit.
  5. Tahle možnost je tak trochu vágní😅🤔. Ale v podstatě by se dalo říct že je správná, protože některé záměny nukleotidů se nemusí projevit nijak, zatímco jiné mohou mít dalekosáhle důsledky například v podobě různých monogenně podmíněných chorob – závisí na genu i na konkrétním nukleotidu.
  6. Tady si nejsem jistý, co přesně se tou možností myslí😂😅, ale asi tím chtěli říct z hlediska důsledku = existují mutace negativní (z hlediska evoluce a života jedince škodlivé), pozitivní (prospěšné) a neutrální (bez významného vlivu na fenotyp)

Snad jsem vše podal jakž, takž smysluplně. Díky za dotaz😊
JH

Mechanika tekutin
Kategorie: Fyzika | Autor: student0123 | Vytvořeno: 13.12.2021 21:42

Ahoj, prosím o pomoc s následující otázkou.
Děkuji
Bára

Obecně platí, že těleso ponořené do kapaliny je jednak stahováno ke dnu tíhovou silou, a zároveň nadnášeno vztlakovou silou podle Archimedova zákona. Jestli bude těleso stoupat vzhůru, klesat ke dnu nebo se volně vznášet, závisí na výslednici těchto sil (a protože tíhové zrychlení a objem tělesa jsou stejné v rovnicích pro obě síly, stačí porovnat hustoty tělesa a kapaliny).

 

Na naši ponořenou kouli působí tíhová síla přibližně 100 N, tíhovou sílu působící na balónek můžeme zanedbat. Zároveň je celá soustava nadnášená vztlakovou silou působící na balónek (přibližně 200 N) a na kouli (přibližně 10 N). Celková vztlaková síla je tedy větší než síla tíhová a tak bychom mohli dospět k závěru, že soustava vyplave na hladinu.

 

Ale! Je třeba vzít v úvahu, že v hloubce 20 m pod hladinou na nafouknutý balónek působí kromě atmosferického tlaku i tlak hydrostatický (ph = hϱg = 0,2 MPa) a tento tlak náš balónek zmáčkne (deformuje). Balónek tak ztratí svůj objem a tedy na něj už nebude působit vztlaková síla, která je na objemu balónku závislá. Celá soustava tedy klesne ke dnu (odpověď B).

 

Odpověď C není správně, protože hydrostatický tlak působí na balónek zvenku a ve všech směrech stejně, není proto důvod, aby prasknul. Odpověď D také není správně, látky s hustotou kolem 10 000 kg.m-3 existují, například stříbro nebo olovo.

 

Zdraví
Honza

Buněčná biologie
Kategorie: Biologie | Autor: student0123 | Vytvořeno: 19.11.2021 19:44

Ahoj,
prosím o pomoc s následující otázkou:
Plazmidy:
A) jsou menší kruhové molekuly DNA uložené v buňkách bakterií
B) se replikují samostatně, nezávisle na bakteriálních chromozomech
c) se replikují vždy spolu s replikací bakteriálního chromozomu
D) obsahují geny uspořádány lineárně za sebou

Znamená tedy výrok "D" v řadě za sebou? Nebo jak mám prosím chápat, že se jedná o kruhové DNA, ale uspořádané lineárně?
Snad je dotaz srozumitelný.
Moc děkuji.
Sára

Zdravím,

když tu otázku rozebereme podle jednotlivých možných odpovědí, tak by to vypadalo zhruba následovně:

A) Toto tvrzení je plně pravdivé, protože se v podstatě jedná o základní definici plazmidu

B) Plazmidy se skutečně replikují zcela nezávisle na hlavním chromozomu = nukleoidu bakterie, v důsledku toho se nepříklad mohou o kopii svého plazmidu “podělit” s jinou bakterií svého druhu prostřednictvím f-pilu / sex-fimbie – tímto mechanismem vzniká genetická různorodost určitých kmenů bakterií, neznamená to ale, že bakterie která poskytuje bakterii jiné svoji genetickou informaci = plazmid o tuto informaci přichází – pouze poskytne kopii této informace

c) Toto tvrzení je v rozporu s tvrzením B), tudíž je nepravdivé

D) Jelikož plazmid tvoří jediná cirkulární molekula DNA, jsou v ní ,z logiky věci, geny = úseky DNA kódující určitý specifický protein, uspořádány v řadě za sebou = lineárně – toto tvrzení je tedy rovněž pravdivé – tím slovem “lineárně” se nemyslí tvar molekuly toho plazmidu, ale, jak správně říkáš, ono uspořádání jednotlivých genů za sebou

Měrná tepelná kapacita
Kategorie: Fyzika | Autor: student0123 | Vytvořeno: 11.11.2021 20:38

Ahoj,
mám dotaz ohledně dosazování číselných hodnot měrné tepelné kapacity do vzorečků. V ukázkových příkladech se někdy dosazuje hodnota v kJ a někdy v J. Nenašla jsem v tom logiku.
Prosím o pomoc.
Děkuju
Bára

Obecně platí, že nikdy není chyba dosazovat v základních jednotkách, výsledek pak dostanu taky v základních jednotkách. U měrné tepelné kapacity tedy J.kg-1.K-1. Někdy je převod tak zjevný, že převádět na základní jednotku není potřeba, například pokud ve vztahu pro teplo (Q = m.c. Δt) dosadím měrnou tepelnou kapacitu v kJ.kg-1.K-1, výsledné teplo dostanu číselně tisíckrát menší, tedy v kJ. Doporučuju ale při řešení příkladů všechny jednotky automaticky převádět na základní, to je postup s nejnižším rizikem chyby.

Zdraví
Honza

Střídavý proud
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 14.5.2021 14:38

Ahoj, moc prosím o pomoc s příkladem na střídavý proud!
Kondenzátor je zařazen do obvodu střídavého proudu o efektivním napětí 230V a frekvenci 50 Hz. Obvodem prochází proud 2,9 A. Určete kapacitu kondenzátoru.
a) 2O μm
B) 4O μm
c) 60 μm
d) 80 μm
Děkuji moc, Natálie

Řešení přikládám na fotce. Pokud je v obvodu střídavého proudu zapojený pouze kondenzátor, pak jeho impedance (Z = U/I) je rovná kapacitanci Xc. Odtud vyjádříme kapacitu C.

Příklad je ale relativně náročnější početně – bez kalkulačky je pro přesný výsledek potřeba opakovaně písemně násobit a dělit. Vystačíme si ale i s přibližným výsledkem, např. pokud proud zaokrouhlíme na 3 A a za π také dosadíme 3, trojka se zkrátí a výpočet je pak o něco jednodušší.

Zdraví
Honza

Mechanika
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 28.4.2021 8:25

Ahoj, mám problém s otázkou číslo 6. Děkuji za pomoc. Bára

Ahoj, řešení posílám na fotce. Jedno těleso padá volným pádem (rovnoměrně zrychlený pohyb), druhé těleso stoupá svislým vrhem vzhůru (rovnoměrně zpomalený pohyb). Součet obou drah (s1 a s2) musí dát dohromady výšku h, ze které padající těleso padá.

Hmotnostní zlomek
Kategorie: Chemie | Autor: | Vytvořeno: 17.4.2021 18:15

Nasycený roztok NaCl obsahuje při 20°C 26,39g rozpuštěné soli ve 100g roztoku. Hmotnostní zlomek vody je...? (správná odpověď: 0,736)
Prosím o pomoc, díky :-) Míša

Ahoj, hmotnostní zlomek je z definice hmotnost látky, která mě zajímá (v našem případě voda), lomeno celková hmotnost roztoku (100g). Hmotnost vody musí být hmotnost celého roztoku mínus hmotnost NaCl (100 g – 26,39 g).Řešení přikládám i na fotce.

Zdraví
Honza

 

 

pH
Kategorie: Chemie | Autor: | Vytvořeno: 16.4.2021 13:38

Kolik ml roztoku NaOH o pH = 11 je třeba k úplné neutralizaci 5 ml roztoku kyseliny sírové
o koncentraci 50 mmol/l?
a) 100 ml
b) 500 ml správně
c) 10 ml
d) 5 ml

Ahoj, moc prosím o pomoc!
Karel

Ahoj, řešení posílám na fotce. Pro přehlednost ho ještě step-by step popíšu:

  1.  Nejdřív je potřeba napsat správně chemickou rovnici a vyčíslit ji.
  2. K jednotlivým sloučeninám si vypíšu veličiny, které o nich znám.
  3. Spočítám molární koncentraci NaOH. NaOH je silná zásada, proto koncentrace NaOH musí být stejná jako koncentrace OH- iontů v roztoku. Pokud je pH roztoku, 11, pak pOH musí být 14 – 11 = 3. Koncentrace NaOH pak musí být deset na -3 mmol/l.
  4. Spočítám látkové množství kyseliny sírové klasicky jako n = cV = 250 mol.
  5. Poměr látkových množství NaOH a H2SO4 je 2:1, proto látkové množství NaOH bude dvojnásobné oproti kyselině sírové, tedy 500 mol.
  6. Konečně spočítám to na co se mě ptají, tedy objem roztoku NaOH jako V = n/c. Odpověď 0,5 l je potřeba převést na mililitry.

Zdraví
Honza

Optika
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 6.4.2021 7:00

Ahoj, mám problém s touhle otázkou, díky za pomoc!
Míša
Spojná čočka vytváří na stínítku obraz, který je 2x větší než předmět. Vzdálenost mezi čočkou
a stínítkem je 24 cm. Určete ohniskovou vzdálenost čočky. (8 cm)

Řešení přidávám na fotce. U těchto příkladů platí, že nejtěžší bývá správně označit veličiny. Pozor na mínus u velikosti obrazu (y’ = -2y). To je tam proto, že podle zadání obraz vzniká na stínítku, tedy je skutečný. A skutečný obraz je vždy převrácený. Zbytek je jen vyjádření ohniskové vzdálenosti z rovnice pro příčné zvětšení.

Zdraví

Honza

Optika
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 4.4.2021 21:12

Ahooj, nemohu přijít na to, jak vypočítat 570. Jsem bezradná. xd
Díky za pomoc. Zdravím.
Bára

Kompletní řešení přidávám na fotce. K řešení je potřeba sestavit rovnice pro příčné zvětšení. Tím dostaneme dvě rovnice o dvou neznámých, jejichž řešením pak dostáváme předmětovou vzdálenost 14 cm.

Je potřeba dávat pozor na znaménka: skutečný obraz je vždy převrácený, proto velikost obrazu v prvním případě záporná (-18 cm). Zdánlivý obraz naproti tomu je vždy přímý, proto je velikost obrazu kladná (9 cm).

Honza

kmitání, vlnění a akustika
Kategorie: Fyzika | Autor: | Vytvořeno: 26.3.2021 16:22

Nevím úplně proč je vztah ze vzorce pro okamžité zrychlení v odpovědi v daném tvaru. Prosím pomoc. :Ddd (4.65-C a 4.66-A,C -- modelové otázky na 2.lf)
Děkuji moc,
Anička <3

Jde o dosazení do vzorce pro zrychlení nebo výchylku u harmonického kmitavého pohybu. Není zadaná úhlová frekvence  ω, tu je potřeba spočítat (ω = 2πf , stejně jako při pohybu po kružnici). Možná mohl být problém v tom dešifrovat, že 5 kmitů za 4 s znamená frekvenci 5/4 Hz (tedy 1,25 Hz). Kompletní řešení přikládám na fotkách.

Zdraví,
Honza