Máš dotaz?

Ahoj,
U otázky 336 je tomu skutečně tak. Ačkoliv není jasné, která alela během procesu genetického driftu vymizí, je poměrně jednoduché genový drift vymodelovat. Gamety jsou haploidní a tak splynutím 2 gamet vzniká diploidní zygota, pro daný lokus mající pouze dvě alely. Pakliže se procesem genového driftu náhodně bude předávat více například alela recesivní pro daný lokus (a vzniknou mi tak recesivní homozygoté) , je jasné, že v dalších generacích  budou tito recesivní homozygoté předávat pouze recesivní alelu. K tomu když bude docházet ke křížení například s heterozygoty, tak mohou vznikat pouze rec. homozygoti nebo heterozygoti. Pak probíhá-li drift dostatečně dlouho dochází k fixaci jedné z alel (v mém příkladě recesivní alely) a populace je tvořena pouze homozygoty jednoho typu, takže pro genový drift platí, že po dostatečně dlouhé době se mi v populaci (genový drift probíhá v populacích spíše menších!) ustanoví 1 alela a druhá alela je ztracena za daných podmínek, a tedy že jsou zde pouze homozygoté.

Co se týče otázky 341 pak ti musím dát za pravdu, že panmixie je opravdu stav, kdy dochází k náhodnému výběru partnerů při křížení, bez ohledu na inbreeding. Takže zde se obávám, že je chyba.

413. otázka mi taktéž připadá, že není správně. Co se týče autogamie a příbuzenských sňatků tak doopravdy dochází k zvyšování počtu homozygotů, nicméně autogamie – samooplození určitě nemohu srovnávat s příbuzenskými sňatky.  Jediný případ, kdy u savců může dojít k samooplození je pravý hermafroditismus vzniklý po dispermickém chimérismu (samice oplozena po dvojité ovulaci – má k dispozici 2 oocyty, oplozené 2 spermiemi, z nichž obě nesly odlišný gonozom (jedna X druhá Y). Následně dojde k fúzi těchto zygot. Pak by se možná dalo uvažovat o tomto srovnání, ale to je spíš příklad teoretický a tito jedinci XX/XY zde mezi námi opravdu často nechodí. Spíš to byl jen příklad jak by to mohlo být.

Snad byly tvé otázky zodpovězeny, díky za dotazy,
Přeji krásný den,
Michal.

Je to tak. opravíme. Díky, Honza

Ahoj,

Výsledek příkladu s vlnovou délkou je 5.10¹⁴ Hz, výpočet jistě nedělá potíže.

Co se týká otázky s indukčním tokem, ta je pěkná a ověřuje porozumění problému. Správně jsou odpovědi se sinem i kosinem. Jednoduše proto, že sinus a kosinus jsou tytéž goniometrické funkce, jen vzájemně posunuty o π/2. Uvažujeme-li různé polohy závitu v čase t = 0 (což je i v zadání), můžeme použít sinus i cosinus., obě varianty mohou popisovat magnetický indukční tok plochou ohraničenou závitem . Varianta s kosinem se uvádí častěji a pokud je v závorce pouze ω t, znamená to, že v čase t = 0 je indukční tok maximální a to je tehdy, když je rovina závitu kolmo k indukčním čarám magnetického pole (jinými slovy je nulový úhel mezi normálou k ploše a indukčními čarami). Varianta se sinem by znamenala, že v čase t = 0 je indukční tok plochou nulový, a to je tehdy, když je rovina závitu rovnoběžně s indukčními čarami.

Pro ideální transformátor platí, že výkon proudu v primárním i sekundárním obvodu je stejný (varianta zákona zachování energie). Napětí v primárním a sekundárním vinutí jsou tedy v opačném poměru než proudy. Platí tedy U₂ · I₂ = U₁ · I_1. . Jinak základní poznatky o transformátoru jsou shrnuté na Encyklopedii fyziky, encyklopedii vřele doporučuji, na rozdíl od wikipedie je to spolehlivý a srozumitelný zdroj, uzpůsobený pro středoškolskou úroveň.

Zdraví
Honza

Ahoj, díky za dotazy.

Teplota je zjednodušeně řečeno statistické vyjádření toho, jak moc se částice uvnitř látek hýbou. Čím rychlejší pohyb, tím větší teplota (exaktně je to E₀ = 3/2 kT, kde E₀ je střední kinetická energie jedné částice, k Boltzmannova konstanta a T  termodynamická teplota). Je třeba pamatovat na to, že molekuly mají v daný okamžik různé rychlosti (Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení). Pohybují se neuspořádaně, tzv. tepelným, chaotickým pohybem (tady je chyba buď v otázce, nebo vznikla přepisováním). Molekuly pevných látek kmitají kolem rovnovážných poloh, molekuly kapalin také, akorát se ty rovnovážné polohy v čase mění, a u plynů o rovnovážných polohách nemluvíme vůbec.

Co se týká proudění kapaliny, tak tam platí jednoduchá rovnice kontinuity (Sv = konst.), což je v podstatě forma zákona zachování hmotnosti. Ryhlost proudění kapaliny je pak opravdu nepřímo úměrná ploše průřezu trubice (čím užší trubice, tím větší rychlost, jak se můžeme přesvědčit třeba se zahradní hadicí ;), matematicky pak v = konst./S). Co se týká průměru, tak tam by platilo, že je rychlost nepřímo úměrná jeho druhé mocnině.

Poissonova konstanta teoreticky může být rovna jedné, pak už se ale nejdedná o děj adiabatický, ale izotermický. Uznávám, že je otázka sporná.

Teplota varu opravdu závisí na tlaku plynu nad kapalinou, opravíme. Tvrzení “při teplotě vyšší než je teplota varu se kapalina mění v páru nejen v povrchové vrstvě, ale i uvnitř kapaliny” nelze považovat za správné, protože kapalinu při konstantním tlaku na teplotu vyšší, než je teplota varu, jednoduše nelze zahřát. Z praxe: doma třeba těžko vyrobíš kapalnou vodu o teplotě větší než 100°C, leda bys manipuloval s tlakem – např. v papiňáku. Druhý důvod, proč je tvrzení nesprávné, je, že kapaliny se vypařují při jakékoli teplotě, nejen při teplotě varu (opět logické – oceány se vypařují, vyprané prádlo schne a nic se tam nevaří). Myšleno samozřejmě při jakékoli teplotě v rámci rozmezí, kdy látka v kapalném stavu za daného tlaku existuje. Jinak otázka správně naznačuje, že když už se kapalina vypařuje, vypařuje se nejen ze svého povrchu, ale i dovnitř sama sebe – do vzduchových bublin uvnitř kapaliny. Pokud postupným zahříváním dojde k vyrovnání tlaku uvnitř vzduchových bublin v kapalině s tlakem nad povrchem kapaliny, nazýváme tuto situaci varem. A poslední poznámka: teplotu varu lze odečíst z křivky sytých par ve fázovém diagramu.

Odpovědi jsem napsal trochu obšírnější, ale doufám, že to bude jen k dobru :). O všem byla nebo bude řeč během lekcí. Omlouvám se za chyby v trenažéru, překvapuje mě, že jich tam je tolik, zřejmě vznikly přepisováním otázek. Pokud najdeš něco dalšího, neváhej se ozvat. Dotazy taky můžeme probrat i během lekcí.

Zdraví
Honza

Ahoj, ještě jednou pro jistotu posílám odpovědi na otázku s vektory:

Ahoj, děkuji za podněty, vezmeme to postupně:

Litr je opravdu totéž co decimetr krychlový. Stejně tak prohozené výsledky u základních jednotek soustavy SI. Přehozené 200 a 2000 hl rovněž opravíme.

Co se týká operací s vektory, jasná je odpověď na sčítání a odčítání: součtem i rozdílem dvou vektorů je vektor. Velikost vektoru je skalár.  Jasné je také násobení vektorů skalárem, výsledkem je opět vektor.  Problematické je násobení dvou vektorů, to jde totiž dělat dvěma způsoby: skalárním součinem, jehož výsledkem je skalár, a vektorovým součinem, jehož výsledkem je vektor. S vektorovým součinem se ale obvykle na střední škole pracuje jen v rozšiřujících hodinách (např. v semináři matematiky) a v přijímačkové fyzice potřeba není.

Pozor na rozdíl mezi izotropním a homogenním tělesem, to není totéž. Izotropní je těleso, které má stejné vlastnosti ve všech směrech, tj. týká se jen těch vlastností, kde má smysl o směru mluvit, např. rychlost šíření světla, lomivost apod. Izotropní jsou typicky polykrystalycké pevné látky. Monokrystaly jsou naproti tomu anizotropní. Homogenní těleso znamená, že má stejné vlastnosti ve všech místech (bodech), to se týká typicky hustoty, ale i jiných vlastností, kde má smysl je připsat konkrétní oblasti tělesa. Homogenní tělesa mají typicky těžiště ve svém geometrickém středu. Homogenita nic neříká o tvaru nebo rozměrech tělesa.

Děkuji za upozornění a za chyby se omlouvám. Pokud by něco stále nebylo jasné nebo jsi objevila další nesrovnalosti, určitě dej vědět.

Honza

Hmmmm… tady se přizunám že netuším kde je chyba, protože mi to vychází stejně jako tobě :-D, možná bych sázel na chybu tisku.

Tohle relativně jednoduchá záležitost 🙂 Stačí pouze hodnotu zadané hmotnostní koncentrace vydělit molární hmotností (M) NaClO = 74.5 g / mol – tím se získá hodnota koncentrace molární

c = n / V = m / VM = hmotnostní koncentrace / V = 10 / 74,5 = 0,134M = 134mM

Počítáš správně, výsledek je opravdu 10,5 g léku. Mám dvě vysvětlení, proč nejsprávnější odpověď je 10 ml.

1. První z nich je fakt, že gram a mililitr není totéž a převod záleží na hustotě. Předpokládáme-li, že lék je o malinko hustější než voda, může klidně pak 10,5 g léku být v 10 ml. Řečeno to v zadání ale není, tak je to spíš spekulace.
2. Druhé vysvětlení je ryze praktické: pokud z hmotnosti kojence vypočítám, že potřebuje 10,5 g léku, balení s 10 g je relativně přijatelná odchylka. Znamená to, že např. poslední den by kojenec dostal o jedenu třetinu nižší dávku než by měl. Tomu můžu zamezit předepsáním 20ml balení, ale musím se smířit s tím, že půlka balení zůstane nevyužitá. Formálně vzato ale 20ml  nevyhovuje formulaci v zadání “využívá (tj. dobere) během týdne”.

Uznávám, že zadání je matoucí, hlavě ten vztah mezi hmotností a objemem, když není zadaná hustota. Osobně bych v testu zaškrtl 10ml prostě proto, že je to nejblíž vypočtenému výsledku A ZÁROVEŇ to není v rozporu s formulací zadání. Jiná situace by byla, kdyby tam bylo třeba “jaké nejmenší balení pokryje tuto dávku” apod., pak bych dal 20ml.

Zdraví Honza

Jde v podstatě o pohyb po kružnici s periodou jeden den. Pak platí vztah pro obvodovou rychlost pohybu po kružnici.

Zdraví

Honza

PS: v různých vydáních modelovek je různé číslování příkladů, tak snad je tohle příklad 122, který máš na mysli.

PPS: teď jsem si všiml, že nadpis je Deformace pevných látek, takže to nebude ono 😅. Napiš proto prosím do příspěvku znění otázky nebo přidej fotku, děkuju 🙂

Zdravím, podle mě de to ma asi takhle:)

1.  Bodová mutace může posunout čtecí rámec = ribozom si najde nový následující start kodon AUG a bude tak vznikat více či méně odlišná bílkovina
2. K záměně AMK dojít nemusí, protože některé AMK mohou být kódovány více kodóny
3. Z předchozí odpovědi plyne, že ne všechny bodové mutace musí mít jakékoli účinky
4. K bodovým mutacím nedochází nijak vzácně a nemusí se jednat pouze o poruchy dělení. V mnohých buňkách dochází v průběhu času k mutacím. Zdravý organismus potažmo buňka má ale účinné mechanismy, kterými dokáže mnoho chybve svém genomu opravit.
5. Tahle možnost je tak trochu vágní😅🤔. Ale v podstatě by se dalo říct že je správná, protože některé záměny nukleotidů se nemusí projevit nijak, zatímco jiné mohou mít dalekosáhle důsledky například v podobě různých monogenně podmíněných chorob – závisí na genu i na konkrétním nukleotidu.
6. Tady si nejsem jistý, co přesně se tou možností myslí😂😅, ale asi tím chtěli říct z hlediska důsledku = existují mutace negativní (z hlediska evoluce a života jedince škodlivé), pozitivní (prospěšné) a neutrální (bez významného vlivu na fenotyp)

Snad jsem vše podal jakž, takž smysluplně. Díky za dotaz😊
JH

Obecně platí, že těleso ponořené do kapaliny je jednak stahováno ke dnu tíhovou silou, a zároveň nadnášeno vztlakovou silou podle Archimedova zákona. Jestli bude těleso stoupat vzhůru, klesat ke dnu nebo se volně vznášet, závisí na výslednici těchto sil (a protože tíhové zrychlení a objem tělesa jsou stejné v rovnicích pro obě síly, stačí porovnat hustoty tělesa a kapaliny).

Na naši ponořenou kouli působí tíhová síla přibližně 100 N, tíhovou sílu působící na balónek můžeme zanedbat. Zároveň je celá soustava nadnášená vztlakovou silou působící na balónek (přibližně 200 N) a na kouli (přibližně 10 N). Celková vztlaková síla je tedy větší než síla tíhová a tak bychom mohli dospět k závěru, že soustava vyplave na hladinu.

Ale! Je třeba vzít v úvahu, že v hloubce 20 m pod hladinou na nafouknutý balónek působí kromě atmosferického tlaku i tlak hydrostatický (p_h = hϱg = 0,2 MPa) a tento tlak náš balónek zmáčkne (deformuje). Balónek tak ztratí svůj objem a tedy na něj už nebude působit vztlaková síla, která je na objemu balónku závislá. Celá soustava tedy klesne ke dnu (odpověď B).

Odpověď C není správně, protože hydrostatický tlak působí na balónek zvenku a ve všech směrech stejně, není proto důvod, aby prasknul. Odpověď D také není správně, látky s hustotou kolem 10 000 kg.m^-3 existují, například stříbro nebo olovo.

Zdraví
Honza

Zdravím,

když tu otázku rozebereme podle jednotlivých možných odpovědí, tak by to vypadalo zhruba následovně:

A) Toto tvrzení je plně pravdivé, protože se v podstatě jedná o základní definici plazmidu

B) Plazmidy se skutečně replikují zcela nezávisle na hlavním chromozomu = nukleoidu bakterie, v důsledku toho se nepříklad mohou o kopii svého plazmidu “podělit” s jinou bakterií svého druhu prostřednictvím f-pilu / sex-fimbie – tímto mechanismem vzniká genetická různorodost určitých kmenů bakterií, neznamená to ale, že bakterie která poskytuje bakterii jiné svoji genetickou informaci = plazmid o tuto informaci přichází – pouze poskytne kopii této informace

c) Toto tvrzení je v rozporu s tvrzením B), tudíž je nepravdivé

D) Jelikož plazmid tvoří jediná cirkulární molekula DNA, jsou v ní ,z logiky věci, geny = úseky DNA kódující určitý specifický protein, uspořádány v řadě za sebou = lineárně – toto tvrzení je tedy rovněž pravdivé – tím slovem “lineárně” se nemyslí tvar molekuly toho plazmidu, ale, jak správně říkáš, ono uspořádání jednotlivých genů za sebou

Obecně platí, že nikdy není chyba dosazovat v základních jednotkách, výsledek pak dostanu taky v základních jednotkách. U měrné tepelné kapacity tedy J.kg^-1.K^-1. Někdy je převod tak zjevný, že převádět na základní jednotku není potřeba, například pokud ve vztahu pro teplo (Q = m.c. Δt) dosadím měrnou tepelnou kapacitu v kJ.kg^-1.K^-1, výsledné teplo dostanu číselně tisíckrát menší, tedy v kJ. Doporučuju ale při řešení příkladů všechny jednotky automaticky převádět na základní, to je postup s nejnižším rizikem chyby.

Zdraví
Honza

Řešení přikládám na fotce. Pokud je v obvodu střídavého proudu zapojený pouze kondenzátor, pak jeho impedance (Z = U/I) je rovná kapacitanci Xc. Odtud vyjádříme kapacitu C.

Příklad je ale relativně náročnější početně – bez kalkulačky je pro přesný výsledek potřeba opakovaně písemně násobit a dělit. Vystačíme si ale i s přibližným výsledkem, např. pokud proud zaokrouhlíme na 3 A a za π také dosadíme 3, trojka se zkrátí a výpočet je pak o něco jednodušší.

Zdraví
Honza

Ahoj, řešení posílám na fotce. Jedno těleso padá volným pádem (rovnoměrně zrychlený pohyb), druhé těleso stoupá svislým vrhem vzhůru (rovnoměrně zpomalený pohyb). Součet obou drah (s1 a s2) musí dát dohromady výšku h, ze které padající těleso padá.

Ahoj, hmotnostní zlomek je z definice hmotnost látky, která mě zajímá (v našem případě voda), lomeno celková hmotnost roztoku (100g). Hmotnost vody musí být hmotnost celého roztoku mínus hmotnost NaCl (100 g – 26,39 g).Řešení přikládám i na fotce.

Zdraví
Honza

Ahoj, řešení posílám na fotce. Pro přehlednost ho ještě step-by step popíšu:

1.  Nejdřív je potřeba napsat správně chemickou rovnici a vyčíslit ji.
2. K jednotlivým sloučeninám si vypíšu veličiny, které o nich znám.
3. Spočítám molární koncentraci NaOH. NaOH je silná zásada, proto koncentrace NaOH musí být stejná jako koncentrace OH- iontů v roztoku. Pokud je pH roztoku, 11, pak pOH musí být 14 – 11 = 3. Koncentrace NaOH pak musí být deset na -3 mmol/l.
4. Spočítám látkové množství kyseliny sírové klasicky jako n = cV = 250 mol.
5. Poměr látkových množství NaOH a H2SO4 je 2:1, proto látkové množství NaOH bude dvojnásobné oproti kyselině sírové, tedy 500 mol.
6. Konečně spočítám to na co se mě ptají, tedy objem roztoku NaOH jako V = n/c. Odpověď 0,5 l je potřeba převést na mililitry.

Zdraví
Honza

Řešení přidávám na fotce. U těchto příkladů platí, že nejtěžší bývá správně označit veličiny. Pozor na mínus u velikosti obrazu (y’ = -2y). To je tam proto, že podle zadání obraz vzniká na stínítku, tedy je skutečný. A skutečný obraz je vždy převrácený. Zbytek je jen vyjádření ohniskové vzdálenosti z rovnice pro příčné zvětšení.

Zdraví

Honza

Kompletní řešení přidávám na fotce. K řešení je potřeba sestavit rovnice pro příčné zvětšení. Tím dostaneme dvě rovnice o dvou neznámých, jejichž řešením pak dostáváme předmětovou vzdálenost 14 cm.

Je potřeba dávat pozor na znaménka: skutečný obraz je vždy převrácený, proto velikost obrazu v prvním případě záporná (-18 cm). Zdánlivý obraz naproti tomu je vždy přímý, proto je velikost obrazu kladná (9 cm).

Honza