Ahoj.
Asi to jsou primitivní příklady, ale nějak se kolem nich motám a nevím, jakým vzorečkem na ně jít...
Budu ráda za pomoc, díky!
Ahoj, řešení přidávám na fotce. Veličiny po ponoření do petroleje značím s čárkou.
Kapacita kondenzátoru je závislá na prostředí (např. pro deskový kondenzátor platí C = εS / d. Proto C´= εrC. Pro výpočet napětí mi pomůže zákon zachování náboje – protože ponořením kondenzátoru do petroleje se náboj na něm jinak nezmění. Pro energii kondenzátoru platí 1/2 C U 2, ale musím dosazovat ty nové hodnoty kapacity a napětí (C´, U´).
Pokud by něco nebylo srozumitelné, dej vědět. Zdraví Honza.
Ahoj, potřebovala bych poradit s jednou otázkou z optiky. Moc nevím jak si s ní poradit:
Jaké brýle musí ve vzduchu používat člověk, který při ponoření do vody vidí normálně?
a) spojky
b) rozptylky
c) otázka nemá smysl, pod vodou člověk nemůže vidět ostře
d) žádné brýle nepotřebuje
Správná odpověď je za b). Předem děkuji za odpověď. :)
Ahoj, vodné prostředí způsobí zápornou optickou mohutnost soustavy. Můžeš si to představit třeba tak, že když člověk nemá žádné brýle, je to totéž jako by nosil brýle s optickou mohutností 0 D. Po ponoření do vody se optická mohutnost takových imaginárních brýlí (tj. optická mohutnost soutavy) stane zápornou. To vyplývá z tohoto vztahu – ve vodě je index lomu větší (1,33) než ve vzduchu, proto první závorka ve vztahu bude záporná a záporná bude i výsledná optická mohutnost.
Pokud člověk ve vodě vidí dobře, znamená to, že jeho oko korekci zápornou optickou mohutností vyžaduje. Zápornou optickou mohutnost mají rozptylky, proto jsou potřeba ty.
Doufám, že to je srozumitelné, pokud ne, klidně napiš :). Zdraví, Honza.
Ahoj, dekuju za předchozí příklad, vysvětlení bylo skvělé. Narazil jsem ještě na dva podobné příklady. Je možné je vyřešit obdobným způsobem?
1) Jaká bude koncentrace hydroxoniových iontů H3O+ ve vodném roztoku kyseliny chlorné, jejíž koncentrace je 2x10^-2 M a hodnota disociační konstanty je Ka = 2x10^-6.
a)2,0x10^-8
b)4,0x10^-8
C)2,0x10^-4
d)4,0x10^-4
2) Jaké bude pH 0,01 M roztoku slabé jednosytné kyseliny s hodnotou kyselé disociační konstanty 0,0001?
a)2
B)3
c)4
d)5
Děkuji
Ahoj, zde přikládám obrázek jak vypočítat dané příklady. U toh oprvního jen pozor na to, že se neptají přímo na pH, ale na koncentraci H30+, čili chceme nejdříve vypočítat pH a poté si z hodnoty pH vypočítáme koncentraci H3O+ jako 10 ^ – pH
Snad to pomohlo, Michal 
Ahoj, prosím moc o vysvětlení.
U té 22 a 23 rozumím správné odpovědi, jen nechápu ty posuny a maximální hodnoty, které nejsou správné odpovědi.
A u 81, nevím jak na to..
Díky předem!
Ahoj, maximální hodnota (amplituda) veličiny s harmonickým průběhem je tam, kde má v grafu ta sinusoida “vrchol kopce”. Pokud je mezi dvěma takovými veličinami fázový posun (2k + 1)π , pak to znamená, že jsou navzájem posunuté o lichý násobek π, a tedy kmitají s opačnou fází a sinusoidy jdou pak přesně proti sobě (tam kde má jedna maximum, má ve stejném čase druhá minimum a opačně) – viz obrázek. To znamená, že jedna z veličin nabývá maximální hodnoty o polovinu periody později než druhá (vzdálenost mezi maximem jedné a maximem druhé je π, což odpovídá T/2), odpověď T/4 je proto špatně.
Podobné to je v případě, kdy mají veličiny fázový posun 2k π, tedy sudý násobek π. V takovém případě říkáme že kmitají se stejnou fází a v grafu by se překrývaly. Maximálních hodnot tedy dosahují ve stejném čase.
4.81: Zdravé lidské ucho slyší zvuk od intenzity 10-12 Wm-2. Této hodnotě se říká práh slyšení, značí se I0 a odpovídá hladině akustické intenzity L = 0 dB. Pokud má ucho práh slyšení až na hodnotě 20 dB, znamená to, že ten zvuk musí být o 20 dB hlasitější, aby ho ucho vůbec zaregistrovalo. Takové ucho tedy slyší hůř než zdravé ucho (na ORL po audiometrii by takovému pacientovi řekli, že má na daném uchu na hladině 2kHz ztrátu 20 dB). No a teď jde jen o to zjistit, jaké hodnotě intenzity (I) odpovídá hladina (L) 20 dB, popř. jaký je poměr takové intenzity a prahu slyšení (I0). Na to musím vyřešit logaritmickou rovnici, ale není to nic složitého (viz obrázek). První řádek je definice hladiny akustické intenzity, zbytek je jen matematická úprava.
Frekvence 2kHz je tam uvedena jen proto, že na frekvence v téhle oblasti je lidské ucho nejcitlivější a opravdu tam platí ten práh slyšení 10-12 Wm-2. Na frekvence výrazně vyšší nebo nižší ucho tak citlivé není.
Zdraví Honza
Ahoj, potřeboval bych poradit s tímto příkladem:
Jaké je pH vodného roztoku tvořeného slabou kyselinou o Ka = 0,0001 a její konjugovanou solí? Poměr mezi molární koncentrací sůl/kyselina je 10.
a) 2
b) 3
C) 5
d) 4
Děkuji
Ahoj,
disociační konstanta kyseliny znamená, kolik molekul kyseliny v roztoku odštěpí své H+. Pokud bychom měli 10 000 molekul kyseliny, poze jedna z nich by své H+ odšťepila. Jinými slovy, Ka tady lze považovat za koncentraci H+. Z toho pak lze vypočítat pH (-log(0,0001) = 4. Pak do toho ale vstupuje ta konjugovaná sůl. Ta bude mít tendenci z roztoku vychytávat volné H+ a stabilizovat se tak ve formě nedisociované kyseliny. Jelikož je v roztoku této soli 10x více, než kyseliny samotné, klesne tak koncentrace H+ v roztoku také 10x. To znamená, že v rozoku už nebude 0,0001 M H+, ale bude tam pouze 0,00001 M H+. Z této hodnoty už můžeme spočítat konečné pH roztoku – tedy pH= -log(0,00001) = 5.
Doufám že to bylo srozumitelné.
Ahoj, mám zase pár otázek :)))
Chtěla jsem jen na začátek moc poděkovat za předchozí vysvětlování. Všechno jsem pochopila, Honzo, úplně úžasně vysvětluješ!
Otázky píšu přímo do obrázku, jen tedy malé doplnění:
U 2.02 postup chápu (už to tu bylo vysvětlené), jen má teda otázku k použití vzorečku.
A u 3.05 se chci spíše ujistit - C i D mi vyšlo hezky a chci se zeptat, jak by ti vyšlo A a B? Mě A vyšlo 111 kW a B mi vyšlo 100 kWh. Pokud to nemám dobře, mohl bys mi poradit, jak na to?
Tak ještě jednou opravdu veliké díky!
Klárka
Ahoj, rádo se stalo :).
2.02: Vztah, který navrhuješ (a = v/t), je správný a dokonce to je definice zrychlení. Já jsem ho jednoduše nepoužil proto, že změna rychlosti není zadaná, a tak by mi nepomohl 🙂
2.48: Jednotkou úhlové rychlosti je radián za sekundu (rad.s-1). Radián je ale jednotka doplňková, která je rovná jedné, proto ji není potřeba psát. Jednotka rad.s-1 je totéž jako s-1, odpověď B je tedy správně. Matematicky ekvivalentní jednotkou je i herz (Hz = s-1), proto u kmitavých dějů, kde není vidět žádná kružnice, se místo úhlové rychlosti říká úhlová frekvence, funguje to stejně.
3.05: Mně vyšlo něco trochu jiného, viz fotku:
U výpočtu energie je potřeba nezapomínat na to, že spotřebovaná energie je nejenom to mgh vody, ale i ztráty (čerpadlo nemá stoprocentní účinnost). Čili buď musím výsledek pak navýšit o ty ztráty (podělit 0,9), nebo energii počítat přímo z příkonu (jako jsem to udělal já). Pozor taky na převod mezi kJ a kWh. (1kWh = 3,6 MJ)
3.89: Máš pravdu, v zadání bych škrtl slovo základní. Základních jednotek SI je opravdu jen těch sedm a pascal mezi ně nepatří. Otázka ale míří opravdu jen na to, že hydrostatický tlak je tlak jako jakýkoli jiný a má jednotku Pa. V medicíně se ale s mm rtuti (což je totéž jako torr) potkáš při měření krevního tlaku. Pascal samozřejmě jde i vyjádřit pomocí základních jednotek SI (a určitě bys snadno přišla na to, že to je kg.m-1.s-2), byť mimo přijímačky z fyziky asi neexistuje rozumný důvod, proč to dělat :).
Zdraví Honza
Ahoj,
chtěla jsem se zeptat, jestli jsou někde zveřejněné správné odpovědi k modelovkám.
Díky za odpověď. :)))
Ahoj,
Pokud myslíš modelové testy, které jsou na webu tak správné odpovědi se ti zobrazí po testu.
V případě modelových otázek od jednotlivých fakult jsou většinou odpovědi na konci knihy, případně jsou zvýrazněny správné odpovědi velkým písmenem a špatné malým.
Hezký víkend, Michal
Ahoj,
potřeboval bych poradit, podle čeho se rozhodovat u těchto příkladů.
Děkuji
Ahoj, s rozpustností je to obtížnější, protože neexistuje žádné jednoduché pravidlo – neznám žádný jednoduchý návod, který by z vzorce odvodil rozpustnost. U uhličitanů platí, že jsou nerozpustné , s výjimkou uhličitanů alkalických kovů (kromě solí lithia). Hydrogenuhličitany (v medicíně se jim říká bikarbonáty) naopak rozpustné jsou.
Sírany jsou obvykle dobře rozpustné, s výjimkou vápenatého a barnatého. Nerozpustnost síranu barnatého je v medicíně notoricky známá, barnaté ionty jsou totiž toxické, přesto se síran barnatý používá (tedy spíš používal hlavně v minulosti) jako kontrastní látka při rentgenování trávicího traktu. Díky jeho nerozpustnosti se barnaté ionty neuvolní a látka je proto bezpečná.
Zdraví Honza
Ahoj,
asi primitivní otázka, ale jsem zmatená...jak poznám, kdy je rychlost skalární a kdy vektorová veličina? Myslela jsem, že průměrná je skalární a okamžitá je vektorová, ale sice píšeme s=v.t, každopádně v modelovkách píšou, že při rovnoměrném pohybu přímočarém je možno posunutí vyjádřit jako součin jedné skalární a jedné vektorové veličiny. Takže se to pouze zjednodušuje v zápisu a rychlost je i tady vektorová?
Předem díky
Ahoj, uvažuješ správně, jedná se spíš o hru se slovy. Pokud není explicitně řečeno “průměrná rychlost” nebo “velikost rychlosti”, uvažoval bych o rychlosti primárně jako o vektoru.
Druhá věc je pojem posunutí, což je něco trochu jiného než dráha. Dráha je vzdálenost v metrech (tj. skalár). Posunutí je naproti tomu vektor, který jednoduše spojuje počáteční a koncovou polohu. Posunutí (vektor) tedy můžu získat pomocí jiného vektoru (rychlosti).
Hezký článek o pojmech poloha, posunutí, dráha a trajektorie je třeba na Khan academy.
V případě dalších otázek se neváhej ozvat.
Zdraví Honza
Ahoj, mám dotaz ohledně příkladu na pH - Jaké je pH roztoku 0,00015 M HCl (správná odpověď je mezi 3 a 4).
Principu rozumím, vím, jak se dostat k -log 0,00015, jen nevím, jak dál pokračovat zpaměti bez kalkulačky.
Je na to nějaká pomůcka/pravidlo?
Díky moc za odpověď!
Klára
Ahoj, řešení máš správně, jde tedy jen o to, jak spočítat z hlavy -log(-0,00015).
Přesná hodnota zpaměti jednoduše spočítat nejde (nebo aspoň já žádný rychlý a jednoduchý způsob neznám), naši praprarodiče se kdysi učili počítat s logaritmickými tabulkami nebo logaritmickým pravítkem. To naštěstí ale není potřeba, protože přesnou hodnotu po nás v tomhle případě nikdo nechce. Stačí mi si vybrat dvě sousední mocniny desítky, ze kterých logaritmus spočítat zvládnu – v tomhle případě tedy 0,0001 (tj. 10-4) a 0,001 (tj 10-3). Potom vím, že naše hledané pH musí ležet mezi hodnotami -log(10-4) a -log(10-3), tedy mezi 3 a 4.
Matematická pozámka: Takto to funguje jenom tehdy, když vím, jaký má daná funkce průběh – a to u funkce y = -log(x) vím, ta funkce je na našem intervalu (od 10-4 do 10-3) spojitá a klesající.
V případě dalších dotazů se neváhej ozvat.
Zdraví Honza
Ahoj,
moc se omluvám za takový příval otázek, ale fakt si s tím nevím rady.
Díky předem!
Klára
Ahoj, není třeba se omlouvat – čím víc se člověk ptá, tím víc se dozví 🙂
6.24: Výsledná lázeň má opravdu 30°C (jedná se o nejjednodušší kalorimetrickou rovnici). Co se týká hodnoty vnitřní energie, ta se zpravidla nedá přesně stanovit, spočítat můžeme přinejlepším její přírůstek (nebo úbytek), který by při tepelné výměně byl rovný dodanému (nebo odevzdanému) teplu (to je potom kterákoli ze stran kalorimetrické rovnice). V zásadě ta možnost B směřuje na to, jestli když má kapalina čtyřnásobnou teplotu, jestli to znamená, že má zároveň i čtyřnásobnou vnitřní energii. To obecně neplatí, protože vnitřní energie má kromě kinetické složky (ta je závislá na teplotě) i složku potenciální, a závisí tak i na tom, kolik té látky je. Změna teploty nemá ani žádný jednoduchý vztah ke změně rychlosti molekul – vztah mezi střední kvadratickou rychlostí a teplotou Ek0 = 3/2kT = 1/2m0vk2 platí totiž jen pro plyny a ani tak by tvrzení nebylo pravdivé. Co se týká entropie, tak ta v uzavřených systémech vždycky narůstá, odpověď D tedy nemůže být správná (všechny děje ve vesmíru směřují k vyšší míře neuspořádanosti, tedy vyšší entropii, což úzce souvisí s 2. termodynamickým zákonem).
6.29: Prvním krokem je spočítat, jak bude tyč, která při 5°C měří 100 m, dlouhá při teplotě 15°C. To je klasický příklad na délkovou teplotní roztažnost a výpočet přidávám na fotce.
A pak následuje úvaha: Když mám pásmo (můžu si to představit jako velké kovové pravítko), které měří správně při 15°C, pak je jasné, že při 5°C se mi takové pásmo smrskne (dílky se zmenší), a tedy bude měřit nepřesně (větší hodnotu, tj. víc dílků, než má měřený předmět). Pro získání skutečné hodnoty musím tedy 1,2 cm odečíst.
6.42: Příklad na teplotní délkovou roztažnost, řešení na fotce:
6.49: Odpověď D je taky správně. Povrchové napětí lze chápat jako energii vztaženou k ploše (respektive práce potřebná k zvětšení plochy povrchu kapaliny děleno ta plocha, která při tom vznikne navíc). Není to standardní definice, ale je taky správná. Jednotkově to také vychází, J.m-2 je totéž jako N.m-1. Hezky to odpovídá fyzikální podstatě povrchového napětí – např. když chci nafouknout bublinu z bublifuku, musím vynaložit nějakou práci, naopak při “stahování” povrchu koná práci kapalina. Odpověď A bych ale nedával, protože nejde o absolutní povrch kapaliny.
5.56: Tady je potřeba použít Carnotův vztah pro maximální účinnost stroje (souvisí s 2. termodynamickým zákonem), řešení je na fotce. Nezapomínat, že je potřeba dosadit termodynamickou teplotu v kelvinech.
Pokud by třeba řešení nebylo dostatečně srozumitelné, neváhej se znovu ozvat, zkusím dovysvětlit třeba jinak.
Zdraví, Honza
Ahoj,
jak se tu někdo ptal na tu Hardy-Weinbergovu populaci, mně vychází normálně ta dvě procenta a ne 18%.
Přiložím, jak jsem počítala.
Jo a ještě my středeční kurzovníci máme přísští týden biologii, nebo fyziku? Podle rozvrhu biologii, ale Jakub skálopevně tvrdil, že fyziku. Tak mě to docela zajímá.
Dík, Lucka.
Ahoj, máš samozřejmě pravdu. Všiml jsem si té odpovědi už dávno a chtěl jsem ji opravit, ale nedostal jsem se k tomu a nakonec jsi mě předběhla, takže díky :).
Příští středu (22.3.) je opravdu fyzika s Michalem, došlo ke změně, která se ještě nebyla přepsána do rozvrhu, upravíme, díky za upozornění.
Zdraví
Honza
Ahoj,
chtěl jsem se zeptat, proč není správně i odpověď C) ?
Děkuji
Ahoj, dobrá otázka a musím upřímně přiznat, že nevím. Určitě důležité je si uvědomit, že se jedná o jadernou reakci, ne chemickou-
Při jaderných reakcích vždycky platí zákon zachování náboje, zákon zachování hybnosti, zákon zachování počtu nukleonů, společný zákon zachování hmotnosti a energie.
Jádro vodíku a proton je totéž (na rodíl od atomu vodíku, který má i elektron), proto je odpověď C podle mě legitimní. Akorát je zvykem nukleony a elektrony zapisovat jako p, n, e. Lepší vysvětlení mě nenapadá.
Honza
Ahoj, mám problém s otázkou číslo 6. Děkuji za pomoc. Bára
Ahoj, řešení posílám na fotce. Jedno těleso padá volným pádem (rovnoměrně zrychlený pohyb), druhé těleso stoupá svislým vrhem vzhůru (rovnoměrně zpomalený pohyb). Součet obou drah (s1 a s2) musí dát dohromady výšku h, ze které padající těleso padá.
Ahoj, mám problém s otázkou číslo 6. Děkuji za pomoc. Bára
Ahoj, řešení posílám na fotce. Jedno těleso padá volným pádem (rovnoměrně zrychlený pohyb), druhé těleso stoupá svislým vrhem vzhůru (rovnoměrně zpomalený pohyb). Součet obou drah (s1 a s2) musí dát dohromady výšku h, ze které padající těleso padá.
Ahoj,
omlouvám se, moc nechápu jak tady to přidávání dotazů funguje :DDD
Nikdy se mi tam nenahraje obrázek napoprvé. No nic, zkusím to znova, snad už to je v pohodě.
Jsou odpovědi správně? Já myslela, že se T lymfocyty podílejí jen na buňkami zprostředkované imunitě.
Díky předem za odpověď!
Ahoj, odpovědi jsou podle mě správně.
Je nutné myslet na to, že existují “subpopulace” T-lymfocytů, které jsou zodpovědné nejenom za buňkami zprostředkovanou imunitu – Tc lymfocyty (tzv. cytotoxické, neboli CD8 pozitivní), ale existuje také další velká skupina Th lymfocytů (tzv. helpers, pomocné lymfocyty, nebo také CD4 pozitivní lymfocyty). A právě CD4+ lymfocyty jsou takovým centrem imunitní odpovědi, existuje jich vícero druhů, produkují látky, které obecně nazýváme cytokiny a ty zprostředkovávají imunitu na spoustě frontách. Jednak Th1 lymfocyty které podporují buněčnou odpověď (stimulují makrofágy a Tc lymfocyty k cytotoxicitě – jednoduše, aby ničily vše neznámé) a to pomocí tzv. interferonu gamma a jiných cytokinů jako např. IL-10 (IL = interleukin).
Dále existují Th2 lymfocyty – helpers druhého typu, které zprostředkovávají protilátkovou odpověď např. produkcí tzv. IL-4 který stimuluje B-lymfocyty k tvorbě imunoglobulinů – protilátek (zde konkrétně IgE), dalším příkladem jejich působení je celková stimulace tvorby protilátek v B-lymfocytech.
Posledním příkladem, který by to mohl ujasnit je, že při napadení organismu virem HIV dojde časem k celkové imunodeficienci, způsobené extrémně malými koncentracemi pomocných (Th) T lymfocytů, jejichž CD4 receptor je tímto virem rozpoznáván a virus se zaměřuje na tyto buňky, při pokročilém stádiu a rozvinutí AIDS je pak vidět, že nefunguje ani protilátková ani buněčná odpověď
Snad to objasnilo problém, hezký den, Michal
Ahoj,
potřeboval bych poradit, jak vypočítat tento příklad. Podle řešení je správná odpověd C) 3 m.
Děkuji
Ahoj, je to tak. Nejčastěji je chyba v tom, že člověk zamění “dráhu uraženou během druhé sekundy” za ” dráhu uraženou v čase dvě sekundy”. Rozdíl je v tom, že v prvním případě počítáme pouze dráhu v tom časovém úseku druhé sekundy, od celkové dráhy je proto potřeba odečíst dráhu uraženou v první sekundě.
Během první sekundy urazilo těleso 1 m. Odtud lze spočítat zrychlení: 2 ms-2.
Odtud spočítáme, že celková dráha zrychlujícího tělesa uražená za dvě sekundy je 4 m. Od toho je ale potřeba odečíst 1 m uražený během první sekundy. Výsledek je proto 3 m.
Kompletní obecné řešení přidávám na fotce.
Zdraví
Honza
Ahoj,
existuje u tohoto příkladu nějaké pravidlo či pomůcka nebo si to prostě musím pamatovat?
Díky
Ahoj,
tady by se to dalo brát asi tak, že H2 a CO2 jsou za běžných okolností plyny, jejichž molekuly jsou od sebe vždy vzájemně separovány. KCl a Na2SO4 jsou krystalické látky, jejichž molekuly se tak izolovaně přirozeně nevyskytují. Ve vodě pak tyto molekuly disociují na ionty, takže se v jistém slova smyslu rozpadají a přestávají existovat.
